Libor Dvořák: V tomto roce budou ekonomické ztráty války činit jeden bilion dolarů
Vpád Ruska na Ukrajinu v zásadě světové ekonomice znemožnil, aby se rychle vzpamatovala z covidové krize a vrátila k původnímu růstu. Jen v tomto roce budou ekonomické ztráty činit jeden bilion amerických dolarů. Jak upozorňují ekonomové Světové banky, nejvíce budou postiženy chudší země včetně Ruska, které je hlavním iniciátorem celosvětových potíží.
Čísla jsou opravdu znepokojivá, protože chvílemi astronomická. Posuďte sami: Světová banka očekávala v tomto roce růst o 4,1 procent, teď ovšem svou prognózu snižuje na 2,9 procent.
Čtěte také
Některé další mezinárodní finanční instituce hovoří dokonce o 1,5procentním poklesu. Propad je opravdu gigantický – vždyť právě letos měl celosvětový HDP poprvé v dějinách překročit 100 bilionů amerických dolarů.
Vedle války na Ukrajině světový hospodářský růst brzdí také nekonečná covidová karanténa v Číně a zvyšování úrokových sazeb v nejrozvinutějších zemích světa, které se tak pokoušejí bojovat s neustále rostoucí inflací (již ovšem přinejmenším zčásti taky vyvolalo ruské válečnické dobrodružství). Rozvojové a chudé země přitom tradičně chudnou překotněji než ty bohaté, a to v případě jakékoli světové hospodářské krize. Důvod je jasný: odolnost jejich ekonomik vůči otřesům je nižší a vyšší je naopak závislost na světových cenách potravin a energetických surovin.
Hospodářská katastrofa postihne i Rusko
Evropa a Střední Asie se přitom počátkem letošního roku ekonomicky dostaly na téměř předcovidová čísla hospodářského růstu, ale Putinova agrese všechno zhatila. Recese ovšem v těchto dvou regionech nehrozí podle Světové banky všem, ale jen Rusku, Ukrajině a čtyřem dalším postsovětským zemím – Moldavsku, Bělorusku, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.
Čtěte také
Největší ránu samozřejmě dostává ukrajinská ekonomika, která za letošek poklesne o 45 procent. „Následky války budou přitom pociťovány i daleko za hranicemi aktuálních ekonomických prognóz. Válka zanechá na těle ukrajinské ekonomiky hluboké jizvy v podobě zničených výrobních kapacit, spálených polí a citelně vyčerpaných lidských zdrojů,“ uvádí se ve zprávě Světové banky. Poznamenaná bude ovšem i ruská ekonomika, která letos podle střízlivých odhadů poklesne o 9 procent.
Celosvětová ekonomika je přitom cyklická: po vzestupu vždy následuje pokles, poté hospodářská obnova, trvající až do další recese – a tak pořád dokola. Od druhé světové války svět zažil včetně té covidové z roku 2020 pět recesí. Jenže ještě ani jednou se nový růst ekonomiky nehroutil tak rychle jako tentokrát.
Hlavní důvod je jasný, ruská agrese proti Ukrajině. Zatím se jedná jen o zpomalení hospodářského rozvoje, nikoli o recesi. Pokud ale k recesi nakonec dojde, zažijí dějiny světové ekonomiky nový rekord: tak krátké období poměrné prosperity před dalším propadem svět za více než 80 let ještě nezažil. Jak už řečeno, hlavně Rusové se zkrátka zasloužili o přinejmenším potenciální hospodářskou katastrofu, která ovšem významně postihne i je samotné.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
