Infektolog: Každá bakterie má individuální dobu léčby. Počet dávek antibiotik je možné bezpečně zkrátit, aby se nevyvinula rezistence

Vaši kolegové z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole o vás říkají, že jste nejlepší specialista na antibiotika. To zní moc hezky, ne?

To se samozřejmě velice dobře poslouchá. Určitě si o to o sobě nemyslím. Je to tak, že jsem spíš v naší infektologické obci člověk, který se antibiotiky zabývá více než třeba ostatní kolegové, kteří se zase třeba specializují na jiné části našeho oboru. Ale opravdu mám antibiotika rád.

Mnozí řeknou: „No co, tak čtyřikrát do roka antibiotika. To nic není.“ Jiní lidé zase řeknou: „Celý život jsem odolával, antibiotika jsem neměl ani jednou.“ Jak je používat racionálně a hlavně bezpečně? Chápete obě skupiny?

Čtěte také

Na jednu naši buňku přichází asi sto buněk mikrobiálních. O většině ale nic nevíme, přiznává lékař

Chápu obě skupiny. Je to tak, že antibiotika určitě nejsou něco, co by bylo nějak samospasné a zabránilo všem bakteriálním infekcím. Zároveň to nejsou léky, které jsou nějak nebezpečné nebo toxické a kterým bychom se měli co nejvíce vyhýbat celý život.

Antibiotika jsou prostě nástroj, jsou to léky. Když si přeložíme ten název, tak je to něco „proti životu“. Tím životem se myslí proti mikrobiálnímu životu, a ještě specifičtěji proti bakteriím. To znamená, je to jed pro bakterie, které způsobují infekci v našem těle, ale (antibiotika) zároveň nepoškozují naše tělo.

Jsou u bakteriální infekce antibiotika opravdu vždycky zapotřebí?

Pokud je to u pacienta, který opravdu má příznaky infekce, to znamená vysokou teplotu nebo známky zánětu v těle, a prokážeme, že tyto příznaky způsobuje bakterie, tak se antibiotika dávají a říkáme, že jsou indikována, jinými slovy jsou potřeba.

Čtěte také

Nemocnice by před nebezpečnými viry mohl chránit „ostnatý drát“. Antivirová nanotechnologie se inspirovala u vážek

Ale je pravda, že nejvíce životů zachrání antibiotikum u lidí, kteří jsou opravdu vážně nemocní, kteří mají těžkou infekci a u kterých je potřeba, aby byli hospitalizovaní v nemocnici. U těchto pacientů antibiotika opravdu zachraňují životy.

U pacientů, kteří jsou léčeni ambulantně, to znamená mají nějakou lehčí infekci, antibiotika „pouze“ zkracují dobu infekce. Pokud bychom antibiotika u lehkých infekcích nepodali, což se v minulosti dělo běžně, protože antibiotika nebyla k dispozici, pacient by se z toho ve většině případů dostal sám.

„Antibiotická rezistence“

V čem je problém, když antibiotika přestanou fungovat? Nasadíte další antibiotika?

Je to opravdu problém. Říká se tomu antibiotická rezistence. To znamená, bakterie jsou velice šikovné a nejspíš evolučním vývojem, který je u bakterií velice rychlý třeba oproti jiným živočichům, si dokážou vyvinout takové „štíty“ nebo „ochranné mechanismy“, kterými třeba dokážou antibiotikum rozštěpit a tím ho deaktivovat.

Čtěte také

Najít pachatele a zneškodnit ho. Infekce provázejí lidstvo od nepaměti, přibližuje primářka

Problém to je veliký a bude to problém do budoucna. Nechci určitě strašit, ale předpovědi pro rok 2050 předpovídají, že bude na světě umírat v souvislosti s infekcemi způsobenými rezistentními bakteriemi až deset milionů lidí, což je asi desetkrát více než dneska. To znamená, problém to určitě bude.

Říká se, že nemusíme dobírat celá balení, jako se dělalo dřív. Kdy je toto možné? U jakých typů antibiotik si to můžeme dovolit?

Tady bych možná vysvětlil, jak je myšleno s tím balením. Jsou země třeba jako u nás, kdy se antibiotika nebo většinou všechny léky předepisují v originálních baleních, které mají předdefinovaný počet tablet nebo kapslí.

Čtěte také

Černý kašel nejvíce ohrožuje malé děti. Očkování je ochrání, ale musí být zahájeno včas, apeluje pediatrička

V jiných zemích je praxe jiná, odpočítají vám tolik antibiotik, na kolik dnů je individuálně potřebujete. To, že se u nás nedoporučuje dobírat balení, znamená, že u každého pacienta může být délka léčby individuální.

Jinými slovy, je možné bezpečně to zkrátit tak, aby pacient zbytečně nebral antibiotika moc dlouho, protože čím déle je bereme, tím je větší šance, že si bakterie rozvinou rezistenci.

Co je to moc dlouho?

To je právě velice těžké říct paušálně, protože je to velice individuální. Každá infekce a dokonce každá bakterie má svou individuální dobu léčby, která je doporučená a u každého pacienta se to ještě upravuje individuálně podle odpovědi na léčbu.

Jak reaguje infektolog na nárůst počtu lidí nakažených klíšťaty? Jaká je situace s vakcínami na černý kašel? A jak důležitá je komunikace mezi pacientem a lékařem? Poslechněte si celý rozhovor vedený Patrícií Strouhalovou.