Najít pachatele a zneškodnit ho. Infekce provázejí lidstvo od nepaměti, přibližuje primářka

Kdysi AIDS, potom ebola, žloutenka, mexická chřipka, ptačí chřipka, nový chřipkový virus, koronavirus. Zdá se, že se lidstvo potřebuje stále něčeho děsit.

Čtěte také

V populaci přibývá infekce syfilis, kapavky i chlamydií. Lékaři zdůrazňují ochranu a testování

A to není pravda. Já se infekčním nemocem a infekční problematice věnuji desítky let. Takže pro mě jsou infekce vlastně něco, s čím se do určité míry kamarádím. Mám tenhle obor velmi ráda. Je ohromně proměnlivý, dynamický, rychlý. Od začátku hledáme, kdo je pachatel. A pachateli jsou buď viry, bakterie nebo třeba paraziti. Naším úkolem je pachatele najít a zneškodnit.

Ale lidstvo od nepaměti provázejí infekční nemoci. I když ta skupina nemocí byla jiná. Na začátku, aspoň kam sahají naše vědomosti, se vyskytovala tuberkulóza, onemocnění jater, kůže – třeba lepra, a tak dále. Řada těchto nemocí se nás dotýká už jen okrajově, ale je potřeba říct, že jedinou infekční nemocí, kterou jsme dokázali zničit, byly pravé neštovice.

Jak jsme na tom s koronavirem dnes?

Koronavirus řadíme mezi respirační onemocnění dnes už v podstatě běžného typu. Způsobil ale celosvětový problém. Byl to virus, s kterým člověk nebyl konfrontován, takže nebyl promořen, neměl žádné protilátky. Ale především způsoboval vysoké ztráty na životech oslabených lidí.

Čtěte také

Když antibiotika nezabírají... Lékaři bez hranic bojují proti antibiotické rezistenci, otevírají laboratoře po celém světě

Naštěstí nám pomohla prevetivní opatření, jako je očkování, antivirotika, tedy léků, které brání množení viru, dnes máme k dispozici novou očkovací látku zaměřenou na subtyp, který se objevuje v současné době. Ty jsou, řekla bych, hodnější, už se nechovají zdaleka tak agresivně.

A jak jsme na tom s chřipkou?

Té bych se v současné době bála víc. Když bylo období koronaviru, tak jsme chřipku dvě sezony v podstatě neměli. V loňském roce už se objevila. Chřipku lidé úplně bagatelizují. Když se řekne koronavirus, všichni zneklidní, zatímco chřipku považují za takovou rýmu, což není naprosto pravda. Chřipka je těžké onemocnění. A tady si trochu přihřívám polívčičku třeba na očkování proti chřipce.

A komu byste tedy doporučila, aby se nechal proti chřipce očkovat?

Já nevím, jestli to takhle můžu říct, lidé se na nás zase budou zlobit, ale já bych řekla, že všem. Určitě lidem, kteří jsou v kontaktu s osobami nemocnými, oslabenými, to znamená zdravotníci, pracovníci v sociálních službách, měli by na něj myslet třeba i učitelé a vychovatelé, protože jsou v kontaktu s dětmi.

Čtěte také

Ukázkový příklad evoluce i jedna z největších výzev moderní medicíny. Rezistence bakterií na antibiotika trápí vědce po celém světě

A potom z té druhé skupiny jsou to lidé, kteří jsou nemocní, třeba kardiaci, lidé s onemocněním plic, ledvin, diabetici atd. U těchto pacientů může chřipka probíhat opravdu těžce.

Lidé mají za to, že když mají rýmu nebo je škrábe v krku, tak mají chřipku. Pak řeknou – nechal jsem se naočkovat proti chřipce, a stejně jsem ji měl pětkrát za zimu. Ale to není chřipka. Chřipka je onemocnění horečkou, bolestmi svalů, kloubů,... V tu chvíli není nemocný schopen v podstatě ničeho. A drobnější problémy trvají třeba i několik týdnů.

Vy taky malujete obrazy. Je to relax?

Nevím, jestli se to dá nazvat obrazy. Ale já mám strašně ráda výtvarné umění. Pro mě je život barva. Určitý relax to je, i když je fakt, že toho času je prostě málo. Lepší je to většinou v zimním období, kdy není zahrada, kdy člověk nemá tolik aktivit venku. Docela se na to těším, ale musím hanebně říct, že jeden obrázek už tam mám rozmalovaný od minulé zimy a pořád se nic neděje...

Proč připomínají příznaky pásového oparu zpočátku infarkt myokardu? Jaké problémy přináší nadužívání antibiotik? A jaké nemoci si přivážejí turisté z exotických cest? Poslechněte si celý rozhovor.