Gita Zbavitelová: Mezi Izraelem a teroristickým Hamásem nastalo příměří
V pátek časně ráno začal bezpodmínečný klid zbraní mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, který vyjednal Egypt. Čtvrtá izraelská obranná válka trvala jedenáct dní a připravila o život tucet Izraelců, z toho jedenáct civilistů, o pět víc než v předchozím konfliktu v roce 2014, a stovky dalších zranila.
Teroristé odpálili na Izrael na 4400 raket, zatímco před sedmi lety jich bylo jen o sto víc za padesát dní. Ztráty na palestinské straně jsou nejasné – Hamás, který informace vydává, tvrdí, že v Gaze je přes 230 mrtvých civilistů, zatímco Izrael uvádí 225 ozbrojenců Hamásu a upozorňuje, že řadu Gazanů zabily špatně odpálené rakety teroristů, které dopadly do Gazy.
Čtěte také
Civilisty před plánovaným bombardováním varuje – nejprve telefonáty a SMS zprávami v arabštině, pak počet odcházejících lidí spočítá dron, a pokud někdo v domě zůstane, následuje takzvané „klepání na střechu“, tedy přesná malá střela namířená do rohu na znamení, že nálet skutečně přijde.
Izrael by měl mnohonásobně vyšší lidské ztráty, kdyby neměl účinný lapač raket Železná klenba, jenž ve vzduchu zničil devadesát procent střel teroristů, třebaže ti se ho denně snažili zahltit baráží desítek raket najednou.
Hamás válku vyvolal bezdůvodně poté, co podnítil nepokoje na jeruzalémské Chrámové hoře a z tamější mešity Al-Aqsá udělal skladiště zbraní. Chtěl provést jen okázalou jednodenní baráž a už druhý den vzkázal Izraeli, že je připraven na příměří, ale přepočítal se – izraelská vláda se po dlouholetých vlažných odvetách za provokace rozhodla dát mu za vyučenou.
Klid nepotrvá věčně
Armáda podnikla tisíce útoků, které zničily většinu pracně vybudovaných bojových schopností teroristů. Hamás i menší Islámský džihád přišly o sklady zbraní, odpaliště raket, základny, velitelská stanoviště, zpravodajská centra, operační střediska i sídla kybernetických jednotek.
Zpravodajské centrum Hamásu se nacházelo ve výškové budově, kde sídlily i tiskové agentury AP a Al-Džazíra a sloužily tam teroristům jako lidské štíty. Nikdo však při bombardování nezahynul, protože armáda všechny předem varovala a dala civilistům hodinu na evakuaci.
Čtěte také
Podle armádních zdrojů nezbyly Islámskému džihádu skoro žádné rakety, ale Hamásu jich zůstalo dost, protože jich měl před konfliktem na 14 tisíc. Utrpěl však zásadní ztráty. Armáda mu zničila továrny na výrobu raket a zlikvidovala nejlepší odborníky na jejich vývoj i všechny nové útočné možnosti, které si za posledních sedm let vybudoval, včetně výroben dronů s výbušninami, námořní infrastruktury a ponorek.
Hamás také ztratil rozsáhlou síť tunelů vybavenou nejmodernějšími technologiemi, velitelskými stanovišti a úkryty. Armáda rozbombardovala na 100 kilometrů těchto tunelů, a ačkoli to popřela, využila k tomu i lsti – vydala nejasnou zprávu o „útoku pozemních vojsk“, kterou si světová média vysvětlila jako začátek pozemní invaze. Ozbrojenci Hamásu vstoupili do tunelů, aby z nich útočili na vojáky, ale místo nich přišlo mohutné bombardování 160 letounů najednou. Izrael rovněž obnovil cílené útoky a zabil pětadvacet velitelů Hamásu a Islámského džihádu.
Nečekanou stinnou stránkou izraelské Operace Strážce hradeb bylo etnické násilí v Izraeli. Místní Arabové napadali bez rozmyslu Židy a jejich majetek i synagogy a mladí židovští nacionalisté podněcovaní ultrapravicovými politiky jim to nevybíravě opláceli. Jeden židovský obyvatel Lodu po útoku zemřel.
Čtěte také
Protiizraelské násilnosti zachvátily i Západní břeh, kde Palestinci napadali izraelské vojáky a zakládali požáry. U hranic s Libanonem došlo k pokusu o proražení hraničního plotu a tamější Palestinci neúspěšně na Izrael odpálili sedm raket. Izraelská armáda také zlikvidovala íránský dron s výbušninami, který do země přiletěl.
Západní země jako Spojené státy, Francie, Británie, Rakousko, Německo i Česko podpořily právo Izraele na sebeobranu a Američané třikrát zablokovali nevyvážené prohlášení OSN.
Izrael měl kromě velkých materiálních škod i obrovské výdaje za Železnou klenbu. Každá protistřela, kterou systém odpálí na blížící se raketu, stojí nejméně 50 tisíc dolarů – a raket bylo 4400. Vláda však tvrdí, že to stojí za to, protože Železná klenba zachraňuje stovky životů.
Čtěte také
Hamás je navzdory těžkým strategickým ztrátám spokojen – zvýšil si politickou prestiž, stal se hrdinou muslimského světa a předvedl, že pouze on dokáže „bránit“ Palestince a Jeruzalém, třebaže Izrael neudělal nic, co by obranu vyžadovalo. Rovněž se mu povedlo zmobilizovat Palestince na Západním břehu a vyvolat násilnosti v arabských městech Izraele.
Své postavení posílil i prozatímní premiér Benjamin Netanjahu, jemuž se po nedávných volbách nepodařilo sestavit vládu. Ze všech sil se snažil překazit její vznik svým odpůrcům a dosáhl toho, že klíčový člen opozičního tábora, předseda strany Nová pravice Naftali Bennett, zrušil během operace koaliční jednání. Jestli si to nerozmyslí, čekají Izraelce páté předčasné volby od dubna 2019.
Netanjahu o ně stojí, protože si myslí, že by tentokrát přesvědčivě vyhrál, a i kdyby ne, mohl by zůstat v premiérském křesle až do podzimu, tedy během svého pokračujícího soudního procesu, v němž je obviněn z korupce, podvodů a zneužití důvěry.
Izrael teď bude mít nějaký čas klid, ale ten nepotrvá věčně – Hamás začne dříve či později ostřelovat Izrael znovu. Izraelští generálové by operaci považovali za úspěch, kdyby zemi zajistila klidné hranice s Gazou na pět let.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
