100 let Baníku Ostrava. Seriál o historii, slavných momentech a legendách fotbalového klubu
Poslední mohykán. Jan Laštůvka je už jediným aktivním hráčem Baníku, který s klubem vyhrál titul
V 16. díle našeho seriálu dostane prostor brankář Jan Laštůvka, poslední aktivní pamětník zatím posledního mistrovského titulu v sezoně 2003/2004. Nejen, že Laštůvka chytá, on je dokonce stále kapitánem Baníku Ostrava. První ligový zápas přitom chytal v červenci 2001.
„Ten nejde zapomenout. Bylo to s Žižkovem 2 1. Chytl jsem balon za vápnem, dostali jsme z toho gól, myslím. A vím, že jsem za to dostal pěknou čočku. Pak se to se mnou vezlo. Dostal jsem se trošku pod tlak tím prvním startem, ale rychle jsem se z toho oklepal. Podržel mě trenér Jarabinský a i kluci v šatně, takže jsem pak normálně chytal dál. Ale dělali si ze mě samozřejmě kluci srandu a Bary mi to říkal několikrát, že prostě můžu chytat jenom tam, kde to je ohraničené. Ale to k tomu patří,“ vzpomíná na kuriozní moment v prvním ligovém utkání Jan Laštůvka. To mu bylo čerstvých devatenáct.
A před dvaadvacátými narozeninami s Baníkem slavil překvapivý mistrovský titul. „Netušil to asi nikdo, ale měli jsme opravdu dobré mužstvo, které táhlo za jeden provaz. Bylo to půl na půl starší i mladší a myslím si, že i my mladší jsme tenkrát prostě fungovali tak, jak jsme měli. A nikdo ani z těch starších si na nic nehrál, spíš nás drželi. A jak začala ta mistrovská sezona, od prvního kola jsme táhli za jeden provaz. A velkou roli v tom hráli hlavně fanoušci, kteří chodili pro lístky hned od pondělí a viděli jsme ty fronty stát, což bylo něco neskutečného. Já jsem rád, že jsem mohl být při tom a že takový klub, jako je Baník, získal titul. Hlavně se potvrdilo to, že má nejlepší fanoušky,“ dodává brankář.
Čtěte také
Laštůvkova kariéra trvá už 21 let a i ve čtyřiceti, které oslavil v červenci, sebou stále mrská před brankovou čárou. Něco takového ho na začátku nenapadlo. „Abych řekl pravdu, určitě ne, ale já se snažím makat každý rok. Teď už to samozřejmě cítím v tomto věku, ale nepočítal jsem s tím, že ta kariéra bude taková dlouhá,“ říká s tím, že každopádně v tréninku své tělo šetří a to nejlepší si nechává na zápasy.
Od začátku letošní sezony ale Laštůvka není jediným pamětníkem posledního 18 let starého mistrovského titulu. Do Baníku se vrátil jako trenér Pavel Vrba, tehdejší asistent kouče Komňackého. „Vím, že trenér Vrba toho dělal strašně hodně. Připravoval tréninky, stříhal videa. Myslím, že pan Komňacký byl takový ten, ze kterého šel respekt, dával tomu řád byl autorita. Myslím si, že to měl velice dobře nastavené. Taky trenér gólmanů pan Michalik, který mi hodně pomohl v mojí kariéře. Celý realizační tým – říkám, neřešili jsme asi ani jeden problém za celou tu sezonu,“ vrací se Jan Laštůvka k mimořádnému ročníku a vzpomíná často a rád.
Čtěte také
„Jeli jsme od zápasu k zápasu. Nikdo nepřemýšlel, jestli získáme titul. Věděli jsme, že ty zápasy budou strašně těžké, ale nesmírně nám k tomu pomáhali fanoušci a myslím si, že všichni to takhle měli nastavené. Nepřemýšlí ne nějakým tlakem. Viděli, že ti fanoušci přijedou, že nás poženou prostě, ať už hrajeme doma nebo venku, což je taky potvrdilo. Několikrát za rok si vytáhnu fotky a podívám se DVD Cesta za titulem, které se natočilo. Takže vždycky si velice rád ty vzpomínky oživím a byl to můj první titul, na který vzpomínám a budu vzpomínat až do konce života,“ doplňuje Jan Laštůvka, brankářská legenda Baníku podobně jako Schmucker, Michálik, Mikloško či Srniček.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
