Zdravotní klaun nesmí propadnout lítosti, to by jeho roli změnilo k nepoužitelnosti, líčí umělecký šéf

Zdravotní klauni se podle uměleckého ředitele Petra Jarčevského starají hlavně o děti. „Před dvaceti lety jsme začínali na dětských odděleních, postupně jsme přidávali další oddělení, ale i ambulance, ordinace pro předoperační vyšetření, chodby, léčebny, až jsme se dopracovali i k návštěvám seniorů, takže v současné době chodíme do několika domovů pro seniory,“ uvádí.

Petr Jarčevský, umělecký šéf zdravotních klaunů|foto:Lenka Herrmannová, Český rozhlas

Zdravotní klauni mají pobavit a pomoci zbavit se strachu z nemoci bez ohledu na věk pacienta. „Cíl a smysl je pořád stejný, ale ten přístup je logicky jiný. Zatímco za dětmi do nemocnic chodíme v roli lékařů, seniory navštěvujeme vlastně v jejich domovech, v jejich soukromí, takže nemáme bílé pláště, ale využíváme jiné postavy,“ popisuje Petr Jarčevský.

Také si podle něj zdravotní klaun nemůže na návštěvě u seniorů dovolit to, co u dětí. „Jsou na to speciálně vyškolení klauni. Musí za seniory jít vlastně jako návštěva, jinak komunikovat. Když ale pak naváží vztah, je to úžasné. Samotní klauni mají úplně nejsilnější zážitky právě ze setkání se seniory,“ dodává.

V domovech pro seniory, ale také na nemocničních odděleních se zdravotní klauni potkávají i s lidmi v poslední fázi života, s nevyléčitelnou diagnózou. Podle Petra Jarčevského klaun v této situaci nesmí propadnout lítosti, protože to by změnilo jeho roli k nepoužitelnosti. To je však mnohdy těžké.

Čtěte také

Nechte děti prožít i neúspěch a vypněte televizi, radí odbornice rodičům předškoláků

„Snažíme se chránit už jen tím, že budujeme ty nejsilnější a nejpevnější postavy. S pacientem nemá komunikovat člověk, ale klaun. Potom máme ten červený nos, což je také jistá ochrana. Je to nějaká role,“ vysvětluje.

Zdravotní klauni využívají psychologickou supervizi, spolupracují s personálem, případně rodiči. „Když navštěvujeme například děti, které mají nevyléčitelnou nemoc, je to po konzultaci s rodičem i ošetřujícím lékařem. V těchto extrémních případech je prioritní podmínkou péče o nás všechny, kdo se toho účastníme,“ říká Petr Jarčevský.

Samotná návštěva pacienta podle něj není tak těžká, na zdravotního klauna tíže většinou dolehne až později. „V tu chvíli se opravdu snažíme zapomenout a klauni umí zapomenout. Ale samozřejmě po takové návštěvě to na vás dolehne. Velikou výhodou je, že ti klauni ví, proč to dělají, mají to rádi a jsou tam dva, takže si to dokáží často vyříkat a navzájem si pomoci,“ uzavírá.

Celý rozhovor s Petrem Jarčevským o rozmanité práci zdravotních klaunů si poslechněte online v magazínu Zdravíčko.