Velikonoce - zvyky a tradice jednotlivých dnů Svatého týdne
Boží hod velikonoční je oslavou Kristova vzkříšení, je plný jídla a veselí
Boží hod velikonoční patří v křesťanské tradici mezi největší slavnosti církevního roku. Právě během noci na neděli se totiž měl Ježíš Kristus vrátit mezi živé a vstát z mrtvých.
Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného tridua, které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení.
Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
V tento den se pečou velikonoční beránci nebo mazanec a pro dobrou úrodu z nich dostává svůj díl i studna a pole. Ženy barví vajíčka pro koledníky, muži pletou pomlázky.
Tento den je plný hodování. Na slavnostní tabuli by měl být například vývar a pokrmy z vepřového, skopového, králičího i uzeného masa.
Hospodyňky by neměly v tento den uklízet. Boží hod velikonoční je určen pro zpěv a tanec, lidé se v tento den hojně navštěvovali. Zvykem také bylo obdarovat své blízké něčím novým.
Související
-
„Kdyby se slovo Boží šířilo tak rychle jako klepy, bylo by to výborné,“ říká s nadsázkou farář
Nabízíme rozhovor s římskokatolickým farářem Pavlem Macurou, který s příjemným nadhledem a humorem hovoří o oslavách největšího křesťanského svátku i o věcech obyčejných,
-
O Velikonocích s páterem Ondřejem Talašem
Co znamenají Velikonoce pro křesťany, jaký význam mají jednotlivé dny Svatého týdne a co se děje v kostelích?
-
Největší výzva je pštrosí vejce, říká malérečka kraslic z Luhačovic Petra Semelová
Obyčej malování vajec znali už antičtí Římané. Kraslice v křesťanské tradici jsou nedílně spojeny s Velikonocemi.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
