V zahraničí musí hudebníci inovovat, Češi zas nesmí odložit kytaru. Co prozradí rádiová hitparáda?
Soukromé i veřejnoprávní stanice preferují hudbu, na které panuje většinová shoda – a po úspěšných interpretech chtějí, aby se drželi osvědčených receptů. Vyplývá to ze seriálu o českých rádiích, který vznikl ve spolupráci Radia Wave a Datového týmu Českého rozhlasu. Do jeho zákulisí se podíval Podcast Vlna.
Český rozhlas v květnu oslavil sté narozeniny. Přesně třetinu své existence stojí po boku soukromých rádií – letos to bylo také třiatřicet let od okamžiku, kdy začalo vysílat v podzemí někdejšího Stalinova pomníku Radio 1. První stanice, která rozhlasový monopol narušila a se kterou v tehdejším Československu odstartovala éra svobodného rádiového trhu. Jeho nedílnou, diskutovanou i nenáviděnou součástí je hudební program.
Jakou hudbu si posluchačstvo v průběhu let z rádiovým přijímačů pouštělo? Redaktorka Radia Wave Aneta Martínková a datový novinář Michal Kašpárek společně prozkoumali dramaturgii českých rádií exaktní optikou. Na pomoc si vzali žebříčky, které vytváří Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu od roku 2006 pro nejhranější tracky jak v rádiích, tak na streamovacích platformách. Výsledky probrali s lidmi z hudebního průmyslu, publicistiky i akademie.
„Hodně mě zajímá český hudební mainstream. Mám pocit, že jedna část společnosti ho pasivně přijímá, protože nemá jinou možnost. A druhá se mu vysmívá a dává od něj ruce pryč. Chtěla jsem přijít tomuhle tématu na kloub a rádia mi přišla jako dobrý odrazový můstek,“ vysvětluje redaktorka Aneta Martínková své motivace. „Na celém výzkumu mě určitě nejvíc překvapilo, jak málo se v rádiích hraje žen, musel jsem několikrát kontrolovat, jestli nemám chybu ve výpočtu,“ popisuje datový novinář Michal Kašpárek.
Jaký je recept na ideální rádiový hit? A v čem se liší česká a zahraniční rádiová hudba? Poslechněte si celý díl podcastu Vlna.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.