V republice je šest psů schopných najít utonulého. Bohužel se málo využívají, říká šéf vodních záchranářů na Lipně

Někde jsem četla, že na to, že jsme suchozemský stát, máme daleko víc utonutí než třeba Chorvatsko nebo přímořské země…

Ano, je to tak. Jsme doslova rozvojová země. Na počet obyvatel třeba ve srovnání s Rakouskem, kde mají ve stejném období nula utonulých, tak my se pohybujeme přes dvě stě osob. To je docela tragické. Jsme národ vodáků, máme rádi vodu, ale nechováme se na ní úplně dobře.

Čtěte také

Na Lipně zachraňují životy: Dobrovolníky z vodní záchranné služby motivuje pomoc člověku v nouzi i láska k vodě

Představili jsme vaše lidi. Řekli jsme, že jsou to dobrovolníci, že jsou tady na svojí vlastní dovolenou. Co Queenie? Co to je za psa?

Je to Chesapeake Bay retrívr. Tito psi pochází z USA, ze zátoky Chesapeake Bay, a Američani je používají jednak jako služební psy třeba do zákroku, a protože jsou to výborní plavci, tak je používají především na lov mořských kachen. A pokud toho pejska máte – on miluje vodu –, tak se dá dobře naučit, jak třeba vyhledávat utonulého člověka pod vodou anebo jak pomoci člověku při proboření do ledu.

Ta druhá varianta, tu si tady na Lipně umím představit, protože v zimě se vám tady prohání spousta bruslařů. Ta první varianta, je pro mě trošku nepochopitelná, protože stopovací psi, jak víme z detektivek, většinou končí tím, že zločinec unikne do vody a tam stopa končí. Jak dokáže Queenie najít někoho pod vodou?

Je ještě mladá, má rok a půl, ale jistě jako její předchůdkyně a psi, kteří jsou na to trénovaní, tak mají obrovský čich, který využíváme pro to, abychom našli stopu toho člověka. A říká se, že i v tekoucí vodě dobře vycvičený pes chytne stopu i po hodině. Je k tomu samozřejmě dlouhá cesta a není jednoduchá, kdy se ten pes postupně cvičí k tomu, aby identifikoval a reagoval na mrtvolný pach toho utopence.

Lucie Výborná během rozhovoru s Milanem Bukáčkem před stanicí lipenských vodních záchranářů|foto:Tomáš Černý, Český rozhlas

Už jste to někdy dělali? Třeba ne s Queenie, ale s předešlým psem?

Queenie je teprve ve výcviku, začali jsme první kroky, ale Hasie měla čtyři potvrzené nálezy. V jednom případě to bylo na Orlíku ve Zvíkovském Podhradí, kde byla pohřešovaná osoba, měl to být sebevrah. Vyjeli jsme tam a nakonec se našel člověk, který tam byl už čtyři a pět let. Takže samozřejmě to nebyla ta osoba, kterou jsme hledali, ale jeli jsme tam za několik dní a byl označen i ten sebevrah, který tam skočil ze skály.

Myslím si, že složky integrovaného záchranného systému tyto psy využívají hodně málo. Třeba mě mrzelo, že když tady letos došlo k utonutí vodáka v Českém Krumlově, že tito psi nebyli využiti, přestože to umí. Neumí to samozřejmě každý pes v republice, v současné době tipuji tak šest psů, kteří jsou schopni spolehlivě utonulého nalézt a označit, ale nevěří se tomu.

Počasí se na Lipně může změnit lusknutím prstu, varuje záchranář Milan Bukáček|foto:Tomáš Černý, Český rozhlas

Přitom výcvik je vede k tomu, aby ten pes byl schopen najít třeba ještě i člověka tonoucího pod vodou. Pokud by se přijelo včas, tak ten pes najde i pach toho člověka ještě živého.

Jak může být užitečná Queenie v zimě, když se tady bruslí a někdo vjede na tenký led a proboří se?

Máme ve výcvikovém z řádu několik prvků, například přinesení lana. Dostane prostě pokyn lano do huby, a s tím ho vyšlete k tomu člověku, on mu to lano předá. Nebo mu donese nějaký plovoucí předmět, bójku anebo ho vyškubne prostě za šálu nebo i za ruku. To je zase specifický trénink.

Co musí zájemci o práci vodního záchranáře umět? A co všechno dokáže na vodě napáchat orkán? Poslechněte si rozhovor.