V Česku usychají tisíce hektarů borových lesů. Důvodem je extrémní sucho, stromům chybí spodní voda

11. červen 2020 08:57

V Česku podle vlastníků lesů odumírají borové porosty. Důvodů je několik, především méně srážek, vyšší teploty a s tím související pokles hladiny spodní vody. Právě borovice přitom dřív takové problémy neměly, díky dlouhým kořenům mohou čerpat vláhu z několikametrové hloubky. Jenže voda došla i tam. Oslabené stromy jsou následně snadným terčem škůdců.

„To, co nastalo, je skutečně úplně mimořádný stav. Opravdu je to průšvih."
Ladislav Šimerda je jeden ze správců lesů v majetku rodiny Colloredo Mannsfeld. Té patří zhruba pět tisíc hektarů lesů, převážně borových je asi pětina.

Čtěte také

Na borovicích je přitom dlouhodobý nedostatek vody vidět na první pohled.
„Mezi projevy patří řídká koruna, opadávání jehličí a v konečné fázi jmelí jako parazit."

V lese začal pracovat před více než šedesáti lety. Nic podobného prý zatím nezažil.
„Podobnou situaci naprosto nepamatuji. Hladina spodní vody byla na těchto píscích asi čtyři metry pod povrchem půdy. A dnes je to dvanáct metrů a více."

Společně jsme na asi nejvíc postiženém místě, nedaleko Třebechovic pod Orebem. Kousek od nás naplno pracuje těžká technika.

V Česku usychají tisíce hektarů borových lesů. Důvodem je extrémní sucho

Někde je cílem porost prokácet, aby na stromy zbylo víc vody, jinde už ale les zachránit nelze.
„Nejstarší porosty jsou nejvíce poškozeny. Tam často dochází k tomu, že musíme celý ten porost smýtit."

Problémy s nedostatkem srážek podle Ladislava Šimerdy začaly po roce 2000, kritická situace trvá asi pět let.

Čtěte také

Výsledkem jsou oslabené borovice, které se těžko brání škůdcům. A to nejen zmiňovanému jmelí, ale třeba i některým druhům kůrovce.
„Překvapivě i borové porosty v současné době napadá lýkožrout smrkový. Což bylo dosud naprosto vyloučené."

Problémy s usycháním borových porostů mají i Lesy ČR.

Nejkritičtější situace je podle mluvčí Evy Jouklové ve středních a východních Čechách, kde Lesy ČR evidují asi 111 tisíc metrů krychlových souší.
„Polabské lesy patří k mimořádně frekventovaným. Proto souše přednostně kácíme kolem cest a turistických tras."

Vytěžené plochy se zalesňují směsí dřevin, jako je dub, bříza nebo buk. I ty ale mají s nedostatkem vody problémy.

Spustit audio

Související