Trunda: Šampionát nám nastavil zrcadlo a ukázal, co musíme změnit. Potřebujeme restart reprezentace
Co ukázalo mistrovství světa o úrovni českého fotbalu? Byla očekávání fanoušků příliš optimistická? Má fotbalová reprezentace na víc? Co by si vedení české Fotbalové asociace (FAČR), kluby a trenéři měli vzít z vrcholné akce? Měla by asociace ukázat na zahraničního trenéra? A jak to bylo s koncem Miroslava Koubka? Poslechněte si Davida Trundu v pořadu Na rovinu s Tomášem Pancířem.
Před týdnem po prohře českého národního týmu, která zpečetila konec českého týmu na světovém šampionátu, jste na sociálních sítích napsal, že se jen těžko hledají slova. Jaká slova vystihují to, co s týdenním odstupem cítíte po českém účinkování na šampionátu?
Těsně po zápase jsem byl plný emocí. Ty pocity jsou pořád stejné, byť už uplynulo více času. Je to smutek a zklamání z toho, že se nepodařilo postoupit do další fáze.
Na druhou stranu mám radost z toho, že se nám po dvaceti letech podařilo postoupit, na což by se nemělo zapomínat. Ukázalo nám to také, co všechno je potřeba změnit. Nastavilo nám to zrcadlo a obraz toho, kde momentálně v českém fotbale jsme.
Čtěte také
Říkáte, že turnaj nastavil zrcadlo. Když se do něj díváte, máte pocit, že český tým předvedl své maximum?
To je otázka, která se hodně diskutuje po každém zápase. Měl jsem možnost být součástí všech zápasů a celého procesu a myslím si, že všichni do toho dali všechno a snažili se bojovat jako lvi. To, že se utkání nezvládlo, je sportovní výsledek.
Máte tedy pocit, že to, co jsme viděli, je strop současného českého fotbalu?
Těžko říct. Asi bych nechtěl říkat, že je to strop, ale myslím si, že všichni tomu dali všechno, co mohli. To, že jsme nedokázali vyhrát a postoupit, je pro nás samozřejmě zklamáním, protože cílem bylo postoupit. Účast po dvaceti letech ale přináší obrovskou zkušenost, my se z toho musíme poučit a musíme si nastavit trochu jiné fungování české reprezentace, udělat restart.
Prezentace týmu
Jednou věcí jsou výsledky samotných zápasů, na druhé straně ale stojí výkon a prezentace českého týmu.
Nevyhráli jsme, kritika byla v některých momentech oprávněná, někdy zase ne. Já jsem zastáncem toho, že veškerá kritika, která je, se musí vnímat. Na druhou stranu je potřeba vyhodnotit to, jestli to byl strop, nebo ne. Nechám to na vyhodnocení sportovního sektoru a generálního manažera Pavla Nedvěda.
S ním jsme si sedli po dvoudenním odstupu, aby opadly emoce, a dívali jsme se na to, co všechno jsme v rámci fungování reprezentačního týmu mohli udělat jinak. Hráči tomu dali maximum. Jestli to byl strop, nevím, ale byl to určitě odraz aktuálního stavu a možná i reality českého fotbalu.
Jaké byly první věci, o kterých jste s Pavlem Nedvědem mluvili?
Měl jsem i dlouhou diskuzi s kapitánem Láďou Krejčím, kde jsme se bavili o detailech toho, jak to viděli hráči i jak to viděl on. Myslím, že je po mistrovství důležité udělat. Shodujeme se v mnoha bodech.
Důležitá byla i mentální unavenost hráčů. Bylo to tím, že jsme se kvalifikovali až jako jeden z posledních týmů, byla nám proto přidělena destinace i základna v Dallasu, létali jsme obrovské vzdálenosti. Bavili jsme se o tom, jestli jsme něco nemohli udělat jinak tady.
Pak jsme ale probírali i cyklus jednoho měsíce, jestli jsme nemohli zvolit jiný program. Vyhodnocujeme všechny věci, kondiční stránku, mentální připravenost i organizace. Pavel Nedvěd připravuje analýzu sportovní stránky, na tu si ještě musíme počkat.
Konec kouče Koubka
Trenér Miroslav Koubek v pondělí rezignoval. Přemlouval jste ho, aby si to rozmyslel a zůstal?
Je důležité říct, že celý proces, tedy včetně výběru trenéra, byl takový, že poté, co jsme se dohodli ve vnitřní skupině, jsem se s panem trenérem potkal a shodli jsme se na tom, že spolupracovat budeme a cílem je postup na mistrovství světa.
Chtěli jsme také nastavit principy dlouhodobého fungování a restrukturalizaci českého národního týmu, dát nový impuls. Když jsme se ale potkali teď, tak v průběhu rozhovoru říkal trenér, že svoje místo by nabídl k dispozici, pokud bych uznal, že je to na místě. Vysvětlil jsem mu důvody a dohodli jsme se na ukončení spolupráce.
Tak, jak to popisujete, to skoro působí, že jste panu Koubkovi tu myšlenku vnukl..
To si nemyslím. Pan trenér nabídl svůj post k dispozici a následně jsme se začali bavit o důvodech proč, z jakého důvodu. Byla to otevřená diskuze. Popsali jsme si všechno včetně veřejného tlaku, který pan trenér vnímal, včetně některých věcí, které viděl jako nespravedlivé. Možná to všechno sehrálo roli v tom, že jsme se dohodli na ukončení spolupráce.
I sám pan trenér si zaslouží obrovské poděkování za to, že nás dostal na mistrovství světa, což byl primární cíl. Ve své kariéře toho na klubové úrovni hrozně moc dokázal. Za to bych mu chtěl hrozně moc poděkovat.
Říkal jste, že tam není žádný zlatý padák. Pan Koubek skončil v pondělí, a už nedostane ani korunu?
Přesně tak, je to ten měsíc, ke kterému skončí. Plus jsou tam ještě odměny za postup na mistrovství světa jak pro pana trenéra, tak pro tým. Ty jsou dané.
Čtěte také
Bezprostředně k vypadnutí českého týmu trenér Koubek rezignaci odmítal. Co se od té doby změnilo? Hrálo roli i to, že Patrik Schick a Tomáš Holeš ukončili reprezentační kariéru? Hrála roli i slova, která na letišti pronesl kapitán Ladislav Krejčí?
Všechny věci, které se děly, nebyly bez toho, abychom o tom věděli. Musíme si uvědomit to, že pan trenér řekl, že chce zůstat a dodržet kontrakt. To znamená obrovský tlak a emoce, které s tím postem souvisí. Chtěl pokračovat a cítil to tak.
Nemyslím si, že oznámení hráčů by na to mělo vliv, protože jsme o tom věděli. Dohodli jsme se s hráči, že oznámení půjde nejprve na jejich sociální sítě a následně to budeme oznamovat přes naše sociální sítě.
Poté, co jsme jeli na letiště, tak jsem hovořil i s kapitánem Láďou Krejčím a věděl jsem o tom, že má svůj deníček. Já mám taky svůj deníček a zvolil jsem to, že po příletu jsem požádal pana trenéra, Pavla Nedvěda a kapitána, abychom předstoupili k novinářům.
Nové jméno ze zahraničí?
Teď tedy musíte najít nového trenéra. Trh asi máte docela zmapovaný, protože jste ho hledali před půl rokem. Máte v tuto chvíli nějaké favority?
Ve středu jsme se potkali s Pavlem Nedvědem, kde jsme si to také vyhodnocovali, řekli jsme si, jaký by měl nový trenér být, a připravili jsme si seznam kritérií, která by měl splňovat.
Byla tam i konkrétní jména?
Jména tam zatím nejsou, byť od oznámení jeho rezignace už nám přišla nějaká jména ze zahraničí. Samozřejmě většinou jsou to dotazy a nabídky okamžité spolupráce, že jsou teď volní. To teď ale není aktuální.
S Pavlem Nedvědem jsme hodnotili i tu analýzu, co by měla obsahovat, jsou tam i body, které jsme diskutovali i s kapitánem Láďou Krejčím a v mnohém se shodují. Jména zatím nemáme, ale nový trenér by měl splnit i ten požadavek nové krve a přístupu k našemu reprezentačnímu týmu.
Pan Šilhavý, Hašek i Koubek, byť nechci srovnávat, všichni skončili po nějaké době, většinou se na ně strhla vlna kritiky. Myslím si ale, že se musíme podívát i dovnitř k sobě, k realizačnímu týmu i fungování reprezentace. Je potřeba vyhodnotit, jestli opravdu není čas přivést zahraniční odborníky na některé pozice. To jsme diskutovali a máme i seznam nějakých patnácti dvaceti bodů, které by měl nový trenér splňovat.
Říkal jste, že je čas přivést zahraniční experty, je tedy i čas přivést zahraničního trenéra?
V Česku máme soustu výborných, kvalitních trenérů, kteří zaslouží obrovský respekt. Ale zvažování zahraničního trenéra je možné.
Je to něco, k čemu byste se přikláněl?
Mám blízko i k zahraničním variantám, myslím, že v tento moment bych se k tomu i přikláněl, ale není to pouze moje rozhodnutí. Bude to samozřejmě i na návrh Pavla Nedvěda. Když se podíváme na vývoj české reprezentace, chceme někoho, kdo s námi bude žít a přinese i nové metody na základě svých zkušeností ze zahraničních soutěží.
Hledáme trenéra, který nám pomůže, ale bude zároveň inspirovat české trenéry, v případě, že to bude trenér ze zahraničí. To vyšlo i z rozhovorů s hráči, bavili jsme se o tom, že by bylo super, když budeme mít někoho, kdo bude motivovat na základě zkušeností. To ale neznamená, že v Česku nemáme dobré trenéry.
Je ze jmen, která se vám od pondělí hlásí, někdo, kdo by tohle splňoval?
Mně osobně přišla tři jména. Zatím ale ne, ta kritéria jsou trochu jiná. My máme skvělý realizační tým, v celé delegaci nás bylo 62, oproti zvyklostem jsme to doplnili o více fyzioterapeutů, masérů, o kuchaře navíc.
Hráči kteří působí v zahraničních klubech, tak vidí, že některé prvky je potřeba přinést k nám. Máme skvělý realizační tým, kterému bych chtěl znovu poděkovat, protože za ten měsíc odvedli spoustu práce.
V realizačním týmu bylo víc lidí než samotných hráčů. Příště bude nepoměr ještě větší?
Myslím si, že ne. Musíme se podívat na to, jestli zavedení zahraničních odborníků není na místě. Když jsem se během prvního zápasu bavil s prezidentem organizace FIFA Giannim Infantinem, tak mi popisoval, jaký efekt má to, když se federace dostane po dlouhé době na mistrovství světa.
Viděl jsem na všech, jak moc chtěli uspět. I z diskuzí s partnery nebo hráči je jasné, že všichni by chtěli v úspěšném cyklu uspět. My jako fotbalová asociace ale musíme začít u sebe. Já si také musím vyhodnotit, jestli všechny kroky, které jsme udělali, jsme udělali správně. A ponaučit se z toho.
