Trumpova cla vejdou do učebnic ekonomie. Ale jen jako příklad zcela pomýlené teorie, hodnotí Jiří Rusnok

Donald Trump na začátku svého projevu v Růžové zahradě Bílého domu označil včerejšek za jeden z nejdůležitějších dnů v americké historii. Zapíše se zavedení cel i do učebnic ekonomie?

Čtěte také

Ministr Vlček: Celní války přinesou nestabilitu. Obchodní vztah Evropy a USA je největší na světě

Určitě se zapíše do historie, a tím pádem i do učebnic ekonomie. Bohužel ale jen jako příklad toho, jak může vypadat hospodářská politika, která se neopírá o žádnou relevantní ekonomickou teorii a praxi. Celé východisko americké politiky vůči clům je postaveno na zcela mylných základech, což způsobí velký problém nejen celému světu, ale i Americe.

Co očekáváte, že se stane?

Stojíme na začátku globální obchodní války, která když se jednou spustí, tak není jednoduché ji zastavit. Připomínat to může skutečnou válku vedenou reálnými zbraněmi. Postupně dojde k eskalaci napětí, změní se globální toky zboží a velká část světa bude mít minimálně střednědobě mnohem nižší ekonomickou výkonnost, než by měla za jiných okolností, kdyby to nenastalo. Logicky se tak sníží životní úroveň, což může vyvolat všechny důsledky, které takové věci obvykle ve společnosti mívají.

Půjde o obchodní válku Amerika versus všichni ostatní, nebo čekáte, že soubojů bude daleko více?

Obávám se, že na začátku to bude Amerika versus všichni ostatní. Posléze, až země zavedou obranná opatření, zareagují i ostatní, protože se jich to rovněž dotkne. Podle pravidel Světové obchodní organizace totiž de facto není dost dobře možné mít jiná cla vůči různým aktérům. V důsledku toho vzniknou na světovém obchodním kolbišti další paralelní konflikty.

Čtěte také

Jak by měla Evropa reagovat na reciproční cla Donalda Trumpa? Poslechněte si debatu u kulatého stolu

Může včerejší krok amerického prezidenta změnit trend globalizace?

Určitě to bude významný moment ve vývoji celkové spolupráce na globální úrovni v hospodářské oblasti. Jak hluboký tento výkyv bude a jak udržitelný bude do budoucna, je ovšem otázka. Já osobně jsem velmi skeptický k tomu, že by se najednou Amerika vrátila k tomu, že bude průmyslovou velmocí a v podstatě všechno si vyráběla sama. Podle mého názoru se nelze takto vrátit zpět. Svět dnes vypadá jinak technologicky i komunikačně.

Globalizace nezmizí. Všichni jsme na jedné planetě, a to nás evidentně bude nutit i přes všechny problémy do budoucna nějak spolupracovat. Ostatně je to ta nejefektivnější cesta pro všechny. Všichni na tom v konečném důsledku vydělávají. Je to milionkrát ověřená teorie i praxe.

Donald Trump slibuje, že to pomůže americké ekonomice. Může na tom ekonomika Spojených států za nějakých okolností opravdu vydělat?

Některé její části mohou krátkodobě nebo střednědobě posílit. Na druhé straně jako celek na tom vydělat nemůže.

Pokud jde o českou ekonomiku, analytici v důsledku zavedení amerických cel odhadují zpomalení růstu HDP o desetiny procentního bodu. Vidíte to podobně?

Čtěte také

iROZHLAS

Evropa si nemůže dovolit na americká cla nereagovat. Trump respektuje jen sílu, připouští Švejnar

Je strašně problematické v tuto chvíli odhady kvantifikovat, když máme ještě řadu neznámých. Velmi hrubě to ale takto lze odhadnout, i když jde spíše o optimistické odhady. Možná první rok to bude několik desetin HDP, ale je třeba si uvědomit, že to bude působit i v dalších letech. Rozhodně nám to vezme kus toho produktu, kterého jsme schopni dosahovat. Jedno procento HDP v Česku je zhruba 80 miliard. Pokud se tedy v souhrnu uberou dvě tři procenta, jsou to i pro českou ekonomiku velké peníze.

Největší riziko vidím ve zprostředkovaných dopadech přes celou Evropu a přes německou ekonomiku. Jsme malá, velmi otevřená ekonomika závislá na exportu průmyslových výrobků. Dopadne to na nás velmi silně.

Povede to v Česku nevyhnutelně ke zdražování, a tím ke zvýšení inflace?

To není vůbec jednoznačné. Rozhodně ne krátkodobě, protože tam budou různé protisměrné pohyby. Dokonce na začátku si dovedu představit, že to může vést ke snížení inflace nebo i k poklesu některých cen. Část výrobků, které se nebudou schopny už dostat na americký trh, bude totiž hledat za každou cenu odbytiště jinde, čili v Evropě.

Na druhé straně, pokud nastanou reciproční opatření ze strany Evropy, mohou zdražit výrobky jdoucí z Ameriky. Není jich ale naštěstí tolik. Pro Evropu tedy není až takovým rizikem inflace jako spíše stagnace, recese hospodářství a s tím spojené další důsledky...

Jaké karty drží v ruce Evropa? Měly by na zavedení amerických cel reagovat také centrální banky? A s čím vším Jiří Rusnok radí pražskému arcibiskupství? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.