„Stát přispěje až 30 tisíc ročně na odběrné místo.“ Jak bude vypadat úsporný energetický tarif?
Poslanci projednávají další pomoc domácnostem kvůli rostoucím cenám energií. Vláda po Sněmovně chce, aby ve stavu legislativní nouze schválila úpravu energetického zákona, která by umožnila zavedení takzvaného energetického tarifu. Jeho přesnou podobu by pak mohla určit vláda svým nařízením. Více přibližuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák z Pirátské strany.
Novela energetického zákona určuje jen velmi hrubý rámec té pomoci. Například to, že maximální příspěvek na odběrné místo, nikoliv domácnost, by byl 20 nebo 30 tisíc korun?
V tuto chvíli je tam maximální strop nastaven na 30 tisíc ročně.
Čtěte také
Z návrhu zákona vyplývá, že příspěvek by dostávali přímo obchodníci s energiemi, kteří by pak snížili domácnostem zálohy. Museli by ale o něj lidé žádat, nebo by se započítával automaticky a zákazník to pozná rovnou na zálohách?
Přistoupili jsme k tomu, že tento příspěvek bude plně automatický a nebude o něj muset nikdo žádat. Samozřejmě je tam určitá variabilita v tom, jestli to obchodník započítá do ročního vyúčtování, nebo za vyúčtovací období, nebo zda to bude rozpočítáno do záloh. Samozřejmě pokládáme za celkem vhodné, pokud by to bylo rozpočítáno do záloh.
Ministr Jozef Síkela nám v pondělí touto dobou řekl, že částka bude fixní a má v podstatě motivovat lidi k šetření. Nebude ta pomoc při současných cenách ale jen symbolická?
Věřím, že nebude symbolická. Bude se sice jednat o fixní příspěvek, ale jeho výše bude stanovená podle daného tarifu či odběru. A ta výše bude v řádech 10 až 30 tisíc, což je nastavené jako strop. Počítáme s částkou mezi 10 až 20 tisíci, kterou by domácnost nebo odběrné místo dostalo zpět a samozřejmě bude se to sčítat z jednotlivých složek podle toho, jak má daná domácnost poskládaný odběr jednotlivých energetických zdrojů, tedy elektřinu, plyn, případně teplo z tepláren.
Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Plány snižování emisí platí, krátkodobě se ale Evropa může vrátit ke spalování uhlí, říká náměstek
Bude Česko jako předsednická země Evropské unie prosazovat větší využití obnovitelných zdrojů energie? Nebo v souladu s evropskou taxonomií podpoří využití jádra a plynu?
-
Měli bychom hledat méně destruktivní daně než je danění práce, říká Daniel Prokop o progresivní dani
Co si Daniel Prokop myslí o progresivním zdanění a jaké jsou podle něj jiné cesty? „Daně se budou muset zvednout, ale tak, aby to nepoškodilo nízkopříjmové občany,“ říká.
-
Proč si stát nevzal na dividendách ČEZ víc, mi hlava nebere. Lidem by to pomohlo, myslí si akcionář
Energetická společnost ČEZ, kterou většinově vlastní stát, vyplatí akcionářům téměř 26 mld. korun. Více, než navrhovalo vedení ČEZ, ale méně než loni. Jak na tom ČEZ je?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
