Slavičí rekord padl po 41 letech. Pěvci si s příletem do svého háje v Českém ráji letos pospíšili

Prvního pěvce zaznamenali ornitologové ve Slavičím háji v Dolním Bousově na Mladoboleslavsku 7. dubna. Za 41 let jejich pozorování jde o rekordně brzký přílet. Slavíkům podle nich pomohl vítr s pískem ze Sahary a celkově dřívější příchod jara. Poslechnout si je byl reportér Radek Duchoň.

Ornitolog Pavel Kverek láká slavíka vábničkou. „Zpívá, ale je ještě nesmělý. Ozval se jen krátce, protože nemá důvod, samičky se ještě nevrací a konkurence tady není. On je tady první, je to rekordman,“ vysvětluje Kverek a přibližuje, jak „svého“ slavíka poznal.

„Podle mého soudu je to každý rok tento pták a je vždycky velmi svižný. Ukazoval se okolo 15. dubna, což byly pěkné přílety, ale letos ve svých pěti letech života se do toho opřel a utrhl rekord. Utrhl ho pro Slavičí háj a my jsme nesmírně šťastní.“

Pavel Kverek slavíka poznal nejen podle jeho chování, ale hlavně podle kroužku. „On už si mě asi pamatuje, ale šlo o to, nalákat ho do sítě, chytit a zkontrolovat kroužek. A to se mi podařilo. Číslo sedělo, což mě moc nepřekvapilo.“

Slavík rekordman přiletěl do Slavičího háje u Dolního Bousova, kde je Pavel Kverek sleduje a vede jejich statistiku už 41 let. Předpokládá, že kromě teplého počasí může být za rekordně časným příletem slavíků i jiných migrujících ptáků také další důvod. „Možná, že využili fenomén saharského prachu, který sem dlouhodobě to jižní povětří natahoval. Neudělali nic složitějšího, než že se u té Sahary položili na křídla a ona je sem foukla. To může být jeden důvod pro rekord, kdy se zde spontánně spousta pěvců, dálkových migrantů, objevila v předstihu.“

Slavíci jsou dálkoví letci, kteří musí při návratu přeletět Středozemní moře a Saharu. Naši zimu tráví u Guinejského zálivu, například v Ghaně nebo Nigérii.