Servis kolem reprezentace se musí změnit. Hráči musí zvažovat, jestli jim to za to stojí, myslí si Chytrý
Čeští fotbalisté při premiéře nového trenéra Santiho Denii prohráli s Chorvatskem 1:2. Optimismus ohledně předvedené hry nesdílí bývalý asistent trenéra národního týmu Jaroslava Šilhavého Jiří Chytrý. „Viděl jsem tam pozitivní snahu o tu změnu způsobu hry. Na druhou stranu to nesoudné nadšení také není v pořádku, protože to úplně dobrý zápas nebyl,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Sport.
Vraťme se ještě k sobotní porážce národního týmu s Chorvatskem. Nový, poprvé zahraniční trenér Santi Denia, všichni byli zvědaví, někteří měli velká očekávání. Co vám zápas ukázal?
Velká očekávání z hlediska fanoušků chápu, z hlediska odborné veřejnosti budeme muset chvíli počkat a dát tomu nějaký čas.
Na prvním srazu na tak krátkou dobu trenér maximálně stihl nastínit základní nosné věci, které by chtěl se svým týmem realizovat, ale v praxi není možné, aby to na hřišti bylo vidět v takhle krátkém čase. Na hodnocení bude potřeba nějaký delší čas, aby se ukázalo, do jaké míry se třeba herní tvář českého týmu promění, nebo ne.
Bylo každopádně znát, že Češi oproti dřívějšku chtějí hrát hodně kombinačně, někdy možná až na příliš velké riziko, ale s minimem nákopů. Je to podle vás dlouhodobě udržitelné? Jinými slovy, má na takový styl Česko hráče?
Obecně platí odpověď, že musíte udělat rozhodnutí, jestli tou cestou chcete jít, nebo ne. Teď se vedení fotbalové asociace rozhodlo, že tou cestou jít chce.
Tak potom se tomu musí dát ten prostor, o kterém mluvím, a musí se to vyhodnotit v nějakém dlouhodobějším horizontu, jestli to možné je, nebo ne. Za mě obecně určitá změna herního stylu možná je, ale vyžaduje to prostě určitý čas.
Čtěte také
A když vezmeme váš osobní názor, asi jste měl také nějaká očekávání, tak co jste říkal na ten výkon?
Za mě ten výkon dobrý nebyl, překvapují mě ta nadšená hodnocení, nevím čeho. Ten jeden gól si udělal Hložan sám, kdy vyhrál dva souboje po autu, který chorvatští stopeři podcenili. A druhý gól byla dobrá brejková situace, výborná přihrávka Slámy a zase Hložan fantasticky, nakonec bohužel kvůli ofsajdu neplatil, ale to byla pěkná akce.
Viděl jsem tam pozitivní snahu o tu změnu způsobu hry obecně, jsem pro. Na druhou stranu to nesoudné nadšení po zápase s Chorvatskem také není úplně v pořádku, protože to úplně dobrý zápas nebyl.
Hlavně první poločas jsme byli hodně pasivní, hráli jsme v hlubokém bloku asi 30 metrů od brány, druhá půlka zlepšení. Ale jak říkám, prostě to bude chtít čas, abychom to mohli hodnotit.
Trenér Denia v rozhovoru pro španělskou Marku kritizoval určitý nezájem některých hráčů reprezentovat. Připomínám, že po mistrovství světa ukončili kariéru v národním týmu třeba Patrik Schick s Václavem Černým. Potýkali jste se s něčím takovým i vy s trenérem Šilhavým?
Řekl bych, že ano. Ale tady bych to dal do té roviny, že bychom se měli zamyslet v českém fotbale, proč tenhle problém máme.
Viděl bych ho spíše na úrovni toho, co naznačovali kluci po mistrovství světa, že tam není úplně v pořádku spousta věcí kolem reprezentace, takhle to asi řeknu.
A pokud budeme chtít, aby kluci a všichni sem jezdili rádi, tak už nemůžeme spoléhat na to, že to bude bez toho, aby se zabezpečil prostě ten servis a všechny ty věci tak, jak by to mělo být.
Potom to hráče nutí zvažovat, jestli jim to za to stojí a jestli neriskují zranění, jestli jsou ty podmínky adekvátní a tak dál. Doba pokročila a i ten komplexní servis kolem reprezentace se musí změnit.
Vy jste mluvil o tom, že i za vaší éry jste se s určitým nezájmem setkali. Bylo tehdy taky něco špatně?
Neřekl bych nezájmem. Ono se to neříká, ale hráči jsou pod tlakem, že v klubech reprezentace obecně začala být vnímaná už za nás jako takové nutné zlo, to se musí přiznat. V tom nejsou jenom hráči, je to to prostředí, včetně klubu kolem.
Začíná to od termínového kalendáře UEFA, který je za mě nesmyslně přeplácaný, a ti kluci se dostávají pod enormní tlak. Kluby je živí, tam mají spoustu zápasů. Ti, co hrají evropské poháry, což je většina reprezentantů, hrají dvakrát týdně celý rok, do toho kalendáře nároďáků. Dostáváme se na hranu zdraví, což přímo ohrožuje kariéru hráčů.
Tam se musí do toho vložit asociace tlakem třeba na UEFA, na ty termínové kalendáře, do toho i kluby a tak dál. Dohromady se musí najít konsensus, aby hráči nebyli ti poslední, kdo jediný to na konci odskáče.
Čtěte také
Zastavil bych se ještě u Patrika Schicka, kterého jste společně s trenérem Šilhavým měli v reprezentaci dlouho. Mimochodem právě pod vaším vedením dal na Euru 2021 pět gólů, nejvíc s Portugalcem Ronaldem. Tohle období asi nemyslel, ale pro podcast Fortuny řekl, že mu reprezentace víc brala, než dávala, a že se hráči na ni jezdili spíš znehodnotit. Jak se vám to četlo nebo poslouchalo?
Nesouhlasím s tím. Když někdo říká, že reprezentace nedokázala vytvořit Schickovi servis, že to je ten důvod… Jak říkáte, za nás byl s Ronaldem nejlepší střelec Eura. V tomhle bych problém vůbec neviděl.
Nechci se tady pouštět do věcí, co byly, ale když vnímáte ta prohlášení po mistrovství světa v Americe, kdy šlo o volbu tréninkového centra, délku a způsob cestování hráčů, vím, že nebylo v pořádku ubytování a tyhle věci.
Pokud po tom hráči chcete, aby podával špičkové výkony – a teď to od nich vlastně čekají všichni, celý národ – a on se trmácí před zápasem letadlem a autobusem 12 hodin, tak samozřejmě ten výkon nepodá. Tím se ale v očích veřejnosti, odborné i fanouškovské, znehodnocuje. Myslím, že Patrik myslel tohle.
Servis pro národní tým, to je něco, za co by měl zodpovídat, hlavně v mých očích, generální manažer reprezentací Pavel Nedvěd. Jeho působení u národního týmu zatím i v očích fanoušků budí trochu rozpaky. Jak to vnímáte vy?
Od něj bych očekával, že jako bývalý skvělý hráč bude schopen tohle vykomunikovat s lidmi kolem, aby jim vysvětlil, že v dnešní době ten servis je takhle důležitý a nezbytnou součástí celého procesu. To je to, co bych od něj očekával v roli, ve které na svazu je.
Zahraniční cesta
Co říkáte na to, že se český fotbal poprvé v historii rozhodl jít cestou veskrze zahraničního realizačního týmu?
Kdybych to měl zjednodušit, tak řeknu: proč ne. Trošku mi tam ale chybí jasnější představa. Taková ta zjednodušení, že trenér bude hrát španělský fotbal, to nestačí.
Měla by tam být jasná definice, co od toho trenéra nebo realizačního týmu čekáme, co mají přinést, abychom pak mohli zpětně vyhodnotit, jestli se to povedlo, nebo ne.
Ale obecně si myslím, že to není špatně. Může to přinést zase nové věci, obohacení. Speciálně Španělsko je fotbalová velmoc, takže když budeme otevření, tak je spousta věcí, které mohou přinést a inspirovat další věci u nás.
Takže obecně jsem pro, to mi nevadí, akorát mi chybí ta jasná představa toho, co od toho očekáváme a jak bychom k tomu měli dojít.
Čtěte také
Po nástupu trenéra Denii se mimo jiné řešila funkce kapitána. Když jste společně s trenérem Šilhavým působili u reprezentace, byl vaším kapitánem Tomáš Souček, teď je to Ladislav Krejčí. Také jste ho zažil, je to ideální hráč pro tuto pozici?
Určitě, Láďa Krejčí má všechny předpoklady, aby tu štafetu po Tomáši Součkovi přebral. Je to lídr jak na hřišti, tak i v šatně, takže on určitě byl tou správnou volbou, která by mohla na Tomáše Součka navázat.
Když se ještě vrátím k zápasu s Chorvatskem, tak vzhledem k tomu, že Ladislav Krejčí nebyl v nominaci, s kapitánskou páskou do něj vyběhl Vladimír Coufal. To trošku vzbudilo emoce, protože má za sebou nějaké eskapády v národním týmu. Vy to sám dobře znáte, kauza Belmondo. Jste s tím v pohodě, že měl kapitánskou pásku?
Odpovím jednoduše, ano. Vláďa Coufal je celoživotně prototypem pravého profíka, který k tomu vždycky přistupoval na 120 procent. Zazněly eskapády, on měl jednu, tuhle aféru Belmondo.
Já mám od něj ještě soukromou SMS, velice dlouhou, kdy on sám, když to zjednoduším, se omlouval a psal mi, že vůbec nechápe, jak k tomu mohlo dojít.
Ale prostě udělal chybu a v momentě, kdy jsme se rozhodli, že dostal druhou šanci, tak by to mělo být s čistým štítem. Je přesně tím profilem hráče, který na nároďák vždycky přijel, nechal tam všechno a osobně s tím nemám sebemenší problém. Za mě to je správná volba.
Čtěte také
Abych vysvětlil to množné číslo, tak jsem měl na mysli tu relativně nedávnou děkovačku neděkovačku po kvalifikačním zápase s Gibraltarem, kdy předstoupil s Tomášem Součkem před kotel.
A tam právě bych řekl, že se stalo něco, co třeba si myslím, že byla chyba, na které se podílel třeba manažer reprezentace Pavel Nedvěd. I ti hráči udělali chybu, ale byla to chyba celého realizačního týmu, kdy oni to v dobré víře právě vzali na sebe, ale špatně se rozhodli.
S tím souhlasím, že to neudělali dobře, ale předtím by tam měli být lidé, kteří tahle špatná rozhodnutí v emocích těch hráčů vůbec nedovolí.
Tyhle věci by neměli řešit hráči. Oni se dostali do toho průšvihu se Sukem proto, že cítili zodpovědnost, chtěli se nějak vyjádřit a nebyl tam nikdo, na koho by se mohli obrátit a kdo by to řešil, kdo to řešit má.
Historická výhra
Zpět k utkání s Anglií. Vám se podařilo během působení u reprezentace vybojovat první vítězství v samostatné historii nad tímto fotbalovým gigantem. Co všechno se musí sejít, aby se něco takového povedlo?
Zaprvé kvalitní týmový výkon, ze kterého musí vyskočit individuální výkony, ať už je to střelec branky, nebo brankář, který podrží v klíčových momentech.
A i trocha sportovního štěstí. Se soupeři na téhle úrovni musíte hrát na svém maximu a musí tam být všechno. Jednak to, co pro to můžete udělat vy, a někdy trochu i ty okolnosti, aby vám pomohly.
Anglii už tehdy střelecky táhl kapitán Harry Kane, který je jasnou útočnou jedničkou týmu. Vzpomenete si, jak jste se na něj tehdy chystali, na co jste hráče upozorňovali?
Nemusíte moc upozorňovat konkrétně na Kanea. Ale tam bylo specifické, že tenkrát a teď i v Bayernu plní tu roli, že se z pozice devítky stahoval trošku do hloubky a právě od něj potom přicházely smrtící přihrávky na Raheema Sterlinga, na ty kraje.
Tenkrát i proti nám tohle používali, že Kane seskakoval do hloubky a vytvářel z druhé vlny průnikové přihrávky na rychlá křídla.
Takže stopeři měli za úkol tam být s ním natěsno, nenechat ho otáčet a potom v boxu se ho snažit pokrýt.
Ale jak se bavíme, to je prostě světový hráč. Vy se na něj připravujete, a ne vždycky se vám to podaří. Nám se to v tom utkání právě podařilo, i to bylo velkým dílem, jak to zvládli stopeři, že zvládli svoji roli. A neprosadil se.
Po utkání s Anglií čeká české fotbalisty zápas ve Španělsku. Také s úřadujícími mistry světa i Evropy máte zkušenost, v elitní skupině Ligy národů v roce 2022 jste se Španěly nejprve doma remizovali 2:2 a v Málaze pak prohráli 0:2. Na ta utkání proti naprosté špičce si asi také vzpomenete.
Jo, krásné zápasy, v Edenu jsme byli asi 30 vteřin od vítězství, kdy tu vyrovnávací branku odmává pomezní, který možná jediný na stadionu viděl, že balon přešel brankovou čáru, byla to taková hlavička od břevna dolů.
Hráli jsme dva různé zápasy, protože jsme si to chtěli vyzkoušet. Doma jsme hráli kompaktněji z takového středního bloku, dařily se nám poměrně dobře protiútoky a byli jsme nebezpeční.
A v Málaze jsme si vyzkoušeli vysoký presink na Španělsko. Nevedli jsme si úplně špatně v tom zápase, ale tam jsme nebyli efektivní a to nás stálo nějakou šanci na výsledek.
Může být pro Čechy drobnou výhodou, že mají španělského trenéra Deniu, který spoustu hráčů soupeře vedl v mládežnických reprezentacích? Nebo mají takovou kvalitu, že je to jedno?
Může to být výhoda pro trenéra, že jednak ví perfektně do detailu vlastně hry nebo co čekat, zná ty jednotlivce. Ale pak je velká otázka míra přenosu na hráče.
Vy jim to třeba ukážete na videu, trenér jim to řekne, ale že by to kluci nasáli a vstřebali… To by asi bylo potřeba více konfrontací si na to zvyknout, připravit se přímo na tom hřišti. Ale co se týká rozboru soupeře a informací do zápasu, tak není povolanější osoba než španělský trenér, aby informace týmu poskytl.
