Říká se, že protiofenzivu Zelenskyj dopředu neoznámí, spíš počká na první výsledky, naznačuje reportér Novák

To, proč je ruská armáda stále ostřeluje, když z městečka mnoho nezůstalo, nechápou podle novináře ani místní.

Čtěte také

Drábová: Průšvih v Záporožské jaderné elektrárně visí na vlásku. A bude dál, dokud Rusové nevypadnou

„Sami říkali, že to nechápou, protože Orichiv je bezvýznamné město, které nemá žádný strategický ani ekonomický význam. Je to jen ruská taktika: demoralizovat a vyčerpávat Ukrajince.“

Město mělo před válkou kolem 15 tisíc obyvatel, těch, co dnes žijí hlavně v podzemí, podle novináře zůstalo něco mezi 500 až tisícem, navíc většinou starších lidí. Zbytek zahynul při bombardování nebo utekl.

„Ti, co zůstali, si vybudovali městečko v podzemních prostorách školy, kde mě jedna paní provázela. Vodu berou ze studny, ale mají nainstalovanou vlastní čističku vody. Mají prádelnu s pračkami, udělali si i sprchy. Pro děti mají školní třídu a dětskou místnost – ale děti tam teď nejsou už žádné.“

„Mají společenskou místnost, kde sledují televizi. Jídlo jim vozí dobrovolníci, což na Ukrajině opravdu skvěle funguje. Dobrovolníci z celé Ukrajiny vozí jídlo, léky, oblečení nejen pro vojáky na frontové linii, ale i lidem v postižených oblastech. To funguje, a proto ani nemají nouzi,“ popisuje Novák.

Čtěte také

V Putinově vertikále moci se objevují trhliny. Bude důležité, jestli se zvětší a prohloubí, domnívá se analytik Stulík

Ne všichni ale trvale v podzemním městečku bydlí, mnozí zůstávají pod svými zničenými domy. „Ale chodí tam třeba do společenské místnosti, kde si mohou dát kafe, čaj a jídlo. Hlavně tam mají generátor a mohou si dobíjet mobilní telefony. V samotném městě totiž už měsíce nefunguje elektřina ani neteče voda.“

Všichni lidé u frontové linie byli vládou už dávno vyzváni k evakuaci, ne všichni ale chtějí odejít. „Je to asi i psychologická věc, protože hlavně ti starší nechtějí přežívat v náhradních prostorách, stovky kilometrů od domova. Asi je pro ně problém psychologicky začínat znovu, proto se tam rozhodli zůstat,“ uvažuje novinář Novák.

Kdy začne protiofenziva?

Místní tak podle všeho spoléhají na avizovanou ukrajinskou protiofenzivu, která by jim mohla dovolit zase vyjít na světlo. „S tou protiofenzivou je to těžké, myslím tím ji rozklíčovat. Protože tam je mnoho neznámých, mnoho věcí, které nevíme. Někteří vojenští experti už dřív říkali, že si myslí, že začne spíš v červnu než na jaře.“

Čtěte také

Libor Dvořák: Blíží se ukrajinská protiofenzíva?

„Ale Ukrajinci asi půjdou tou cestou, že si vytipují oblast z obrany ruské frontové linie, která se jim například jeví slabší a méně chráněná, anebo takovou, která nebude tolik v dosahu ruské dělostřelecké palby. A tam se pak pokusí frontu prolomit a roztáhnout se za ruskými zády,“ odhaduje.

„V poslední době Ukrajinci hodně ostřelují různé sklady zbraní a paliva v okupované části Ukrajiny. Tento týden dokonce zasáhli ruská kasárna v Mariupolu. Celé to asi je otázka taktiky nebo motivace. Říká se tam, že Ukrajinci svou protiofenzivu neoznámí oficiálně – nebude to tak, že by Volodymyr Zelenskyj vystoupil v televizi a triumfálně něco říkal –, ale že počkají, až dosáhnou svých prvních úspěchů a pak je označí za svou protiofenzivu.“

„Asi se Zelenskyj obává, aby útok neoznámil a pak se dlouho nic nedělo,“ odhaduje Martin Novák.

„Ale abych odpověděl ano, nebo ne na to, jestli mají Ukrajinci dost vojáků a techniky, tak by to byla čistá spekulace… Ale co mi řekl jeden ukrajinský důstojník, v okupované části Chersonské oblasti je asi 40 tisíc ruských vojáků. Takže pokud pozemní protiofenziva začne a pak Ukrajina nějaké své území dobyde – a myslím, že nějaká dobyde –, bude to za cenu velkých ztrát na ukrajinské straně,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.