„Představte si kaňon zaplněný vodou.“ Brno chystá čtyřletý průzkum zásob pitné vody hluboko pod městem

Odborníci ale neví úplně přesně, kolik tekutiny pod brněnskou aglomerací je a odkud přesně se její zásoby doplňují. Na to jim má odpovědět nový výzkum.

„Akvárium plné písku. Tam je té vody docela hodně, přesně takhle to vypadá,“ radí geolog Tomáš Kuchovský z Masarykovy univerzity, jak si představit obrovské zásoby takřka nedotčené pitné vody pod Brnem, která by díky silnému tlaku v podzemí dokázala sama vyvěrat na povrch jako třeba v pouštních oázách. „V České republice nenajdeme takhle velké město, které by mělo tak unikátní strukturu pro možnost hromadného zásobování obyvatel,“ vysvětluje Kuchovský.

Artéská voda přitéká z okolních lesů a skalnatého podloží, pod městem a hlubokou ochranou jílovitou vrstvou teče, jako by kopírovala stěny misky.

„Artéská struktura je vlastně výplní jakéhosi kaňonu, který byl hluboký několik stovek metrů. Kdybyste si představili, že stojíte v oblasti vinohradského sídliště a dívali se na Brno, tak ten kaňon by byl zahloubený s osou někde kolem Lužánek a měl by hloubku několika set metrů.“ Zpět na povrch artéská voda vytéká na jihu Moravy, třeba do Svratky nebo do Dyje. „Naprosto přesné informace, z jakých oblastí se ta voda infiltruje, kolik se jí z jednotlivých oblastí infiltruje, v podstatě nemáme.“

Odpovědět na to má asi čtyřletý průzkum za miliony korun, který připravuje magistrát a spustit ho chce na začátku příštího roku. Vybraná firma dostane taky za úkol zmapovat, kde jsou současné legální i nelegální vrty a artéské studny, říká lidovecký náměstek primátorky Petr Hladík. „Zabezpečit ty vrty, které jsou už dnes existující, to znamená – buďto je zlegalizovat, povolit nebo je naopak zalít, zabezpečit, aby nemohly být kontaminovány.“

Kostel sv. Petra z Alkantary je českou raritou

Magistrát chce také ve spolupráci s hasiči vytipovat místo pro novou krizovou zásobárnu vody připravenou na případy, že by Brno přestal zásobovat březovský nebo vírský vodovod. „Cílem by mělo být vybudovat čerpací stanici tak, aby tam mohla zajet i těžká hasicí technika. Měla by tam být balicí linka, aby se dalo čerpat do lahví anebo aby se dalo čerpat do cisteren,“ doplňuje Hladík.

Artéské vody v minulosti podle geologa Tomáše Kuchovského už dřív využívaly třeba prvorepublikové fabriky, ale v malém měřítku. Příliš velký odběr by podle něj mohl být problematický. Hrozilo by totiž propadnutí půdy podobně, jako se to stalo třeba nad uhelnými doly v Karviné známému šikmému kostelu svatého Petra z Alkantary.