Petr Holub: Jak položit ruskou ekonomiku? Západ útočí na rubl
Zasáhnout ruskou ekonomiku tak, aby prezident Vladimir Putin zastavil agresi na Ukrajinu. Takový je cíl Spojených států, Velké Británie a Evropské unie, otázka však zní, jestli se to může podařit. Moskevský samovládce se sankcemi počítal od počátku svého dobrodružství a, jak se ze zpětného pohledu zdá, posledních sedm let, od útoku na Krym v roce 2014, se na ně připravoval.
Jeden z amerických vládních činitelů uvedl pro televizi France 24, že jeho země hodlá „odzbrojit ekonomickou pevnost Rusko“. Plán není tajemstvím, jak informoval například deník New York Times, americká administrativa v první řadě zaútočí na rubl.
Čtěte také
To půjde vyloučením Ruska z platebního systému Swift a zablokováním ruských bankovních účtů v cizině. Tím se Rusům zkomplikuje nákup cizího zboží v dolarech, eurech a jenech.
Nedostatek deviz posílí v Rusku kurz cizích měn, jinými slovy oslabí rubl. Pro domácí firmy to bude znamenat nepříjemné zdražení zahraničních půjček, pro obyčejné Rusy nárůst cen u základních potřeb. Pokud nastane inflace v řádu desítek procent, nemůže to ekonomika vydržet a Rusko se nevyhne bankrotu.
Samotné zveřejnění tohoto plánu spojené se zmrazením účtů oslabilo v pondělí ráno ruskou měnu z osmdesáti rublů na 110 rublů za dolar. V úterý se kurz pohyboval mezi 95 a 115 rubly za dolar.
Putinovo impérium a rezervy
Prezident Vladimir Putin přesto může svou ekonomiku bránit, jen potřebuje přístup k devizám. Během sedmi let od krymské krize neshromáždil rezervy v objemu 630 miliard dolarů a teoreticky by z této částky mohl dotovat investice podniků i nákup zboží za hranicemi.
Čtěte také
Američané, Evropané a Japonci tento plán zkomplikovali, protože ruské centrální bance z těchto rezerv zablokovali dvě třetiny, zbytek uložený ve zlatě a čínských jüanech ovšem může Rusko použít.
Důležitější je fakt, že Amerika nechce rozšířit sankce na ruský export ropy a Evropa zase potřebuje z východu dodávky plynu. Ročně tak Rusko vydělá podle expertů Patria Finance 200 až 300 miliard dolarů. To už je dost velká částka, aby se Rusko přinejmenším pokusilo ochránit svou měnu.
Na první pohled se zdá, že ekonomický souboj proběhne na úrovni měnových kurzů a obecně čísel. V zásadě však jde o něco jiného. Peníze vydávané jakýmkoli státem mají nějakou hodnotu jen v tom případě, pokud lidé věří, že tuto hodnotu mají.
Pokud obchodní partneři a hlavně ruští občané přestanou věřit, že za rubly půjde vůbec něco koupit, pak Putinovo impérium rezervy neochrání. Na druhé straně nikdo neví, jestli opravdu věřit přestanou.
V tom směru je ekonomický konflikt pouze vedlejším bojištěm skutečné války, přesto právě na něm může pozice prezidenta Putina rozhodujícím způsobem oslabit.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
