Obce z lokality Horka možná zažalují stát kvůli úložišti jaderného odpadu

Všichni zástupci dotčených obcí považují návrh za diskriminační a netransparentní.

Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiří Slovák ale starosty ubezpečil, že průzkum bude pokračovat ve všech lokalitách.

„Máme stanovené průzkumné území, práce v každém případě probíhají a my je vyhodnotíme. I z hlediska geologického zákona nemůžeme nakonec jinak. Průzkumy nám umožní, abychom všechny lokality porovnali především z hlediska kritérií bezpečnosti a proveditelnosti,“ vysvětlil Slovák.

Případné další průzkumy budou podle Slováka pouze tehdy, pokud s tím obce budou souhlasit.

Stát původně vytipoval pro uložení jaderného odpadu celkem sedm lokalit. Kromě Horky na Vysočině mezi ně patří také oblasti Kraví hory, Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku a také Hrádku na Jihlavsku.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiří Slovák|foto: ČTK,ČTK

V pátek ale ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek informoval, že resort zúžil počet vytipovaných míst pro úložiště jaderného odpadu ze sedmi na dvě. Ve výběru podle něj zůstaly lokality Kraví hora a Horka.

Výběr zúžilo ministerstvo kvůli protestům okolních obcí – v pěti lokalitách se starostové nebo místní obrátili na soud.

Vyhořelé jaderné palivo se má ukládat zhruba půl kilometru pod zem do speciálních štol. Úložiště má začít fungovat ve vybrané lokalitě do roku 2065.

Zvažované lokality pro výstavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu|foto: Český rozhlas