Magazín Experiment ŽIVĚ z ČVUT: Umělá inteligence a její budoucnost

Umělá inteligence dnes ovlivňuje řadu odvětví. Používají ji lékaři, studenti, ale začíná se dostávat i do oborů, kde by ji čekal málokdo. Třeba do gastronomie. Jak ale AI funguje? Kdo za ní stojí a jak může pomáhat v budoucnosti? Poslechněte si speciální živé vysílání z dejvického kampusu a pražského ČVUT, kde právě probíhala mezinárodní soutěž v programování ICPC.

9 fotografií

O tom, co je umělá inteligence, si vědečtí reportéři Radiožurnálu povídali s předním odborníkem na IT Jiřím Matasem, vedoucím skupiny vizuálního rozpoznávání Fakulty elektrotechnické na ČVUT.

Magazín Experiment vysílal živě z dejvického kampusu ČVUT, kde se chystá historicky první evropské mistrovství programovací soutěže ICPC|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Co je to vlastně AI a můžeme ji nějak jednoduše a stručně popsat?

Ten pojem se vyvíjí v čase. V 50., 60. letech, kdy začínala tato činnost, to byl pokus na počítačích simulovat nebo vytvářet algoritmy činnosti, které považujeme za inteligentní, třeba hraní šachů nebo překlad textu z jednoho jazyka do druhého. A postupem času se to rozšířilo na všechny metody, které používají strojové učení a velké množství dat k tomu, aby řešily nějaký problém.

Můžeme umělou inteligenci teď v roce 2024 považovat opravdu za chytrou?

Tak to bychom se nejdřív museli pobavit o tom, co to je chytrá. Ale určitě programy založené na umělé inteligenci dokážou spoustu věcí, které bychom u člověka za chytré považovali.

Řekněme jednoduchá věc typu taxikář: řeknete mu jakoukoliv ulici a on tam dojede v podstatě po optimální trase. O takovém bychom řekli, že je to hodně dobrý taxikář. Nebo program typu Google Lens – namíříte téměř na cokoliv a řekne: „Koupíte to a v Amazonu, je to, já nevím, zapalovač doutníků, značka ta a ta…

Čtěte také

Ve škole i v domově seniorů. Kde všude pomáhá umělá inteligence?

Dokáže umělá inteligence samostatně uvažovat?

Umělá inteligence, se kterou se uživatelé většinou setkávají, je takzvaně úzká, to znamená, že řeší jeden problém. Můžeme třeba říct, že když hledá optimální trasu, tak uvažuje, protože bere v úvahu současnou dopravní situaci, různé polohy různých aut, složitou historii. A o tom bychom asi řekli, že to je uvažování, jak vybrat nejlepší trasu.

Dá se vůbec odhadovat, jak se bude vyvíjet umělá inteligence dál, a hlavně jak rychle? Je vůbec něco, co teď umělou inteligenci omezuje?

V oblasti, kde se zpracovávají čistě data, je vývoj extrémně rychlý. Ale máme věci typu inteligentní robotika, kdy ta umělá inteligence je jakoby vložená do jakéhosi pohybujícího se organismu, a tady je postup mnohem pomalejší, experimenty jsou mnohem těžší.

Říkám tomu Velká matka, protože často je těžké odpojit se od matky, a zvlášť od takové, která vám dobře radí. Pak ztrácíte samostatnost.
Jiří Matas o hrozbách současné umělé inteligence

Takže třeba věci typu umělá ruka: Byl jsem tento týden na přednášce opravdu špičkového člověka v oblasti robotiky a umělé inteligence a on je hrdý na to, že dokázali odšroubovat víčko. Zašroubovat už ale ne, protože to je mnohem těžší uchopit – koordinace ruka, oko.

Takže tam, kde my hýbeme tělem, manipulujeme světem, tam je postup mnohem pomalejší než u abstraktních věcí typu hrát šachy.

Co bezpečnost a hrozby, které může umělá inteligence s sebou nést, jak to vidíte vy? Je třeba se jí bát?

Já se jí nebojím, ale hrozeb je několik. Vidím jich pět: říkám tomu Velká matka, Velký bratr, Matrix, Univerzální pracovník a Zlá, mocichtivá super inteligence. O té se mluví asi nejvíc. Podle mě nehrozí, dokud umělá inteligence nebude vtělená – to znamená, že se bude moci pohybovat po světě. Můžeme si říkat, že nějaký inteligentní dron už tady je, ale neumí se třeba replikovat.

Chat GPT nám dává velice zajímavé texty, které jsou velmi často správně. A někdy také ne, protože je to pravděpodobnostní model.
Jiří Matas

Jako největší hrozby vidím ty, které už teď cítíme, nebo já je cítím. Je to třeba ta Velká matka, což je řekněme chorobná závislost na umělé inteligenci. Za chviličku nebudeme schopni se samostatně rozhodovat, protože umělá inteligence nám říká, jak si nejlépe vybrat partnera, jak si vybrat školu, jak si vybrat produkt. Udělá to za nás.

Já tomu říkám Velká matka, protože často je těžké odpojit se od matky, a zvlášť od takové, která vám dobře radí. A pokaždé vám dobře radí. Pak ztrácíte samostatnost.

Čtěte také

Chatování s AI je jen zlomek. Obrovských změn ve společnosti se dočkáme do deseti let, předpovídá publicista Koubský

Jak vnímat data, která získáme za pomoci jazykových modelů například Chatu GPT? Máme jim věřit a jaká je jejich pravdivost? Plete se umělá inteligence, nebo už moc ne?

Myslím, že správný přístup v současnou chvíli je takový, že nám dává velice zajímavé texty, které jsou velmi často správně. A někdy také ne, protože je to pravděpodobnostní model a ten říká: na tuto otázku je tato odpojit nejpravděpodobnější. A to, že je něco pravděpodobné v nějakých situacích, ještě neznamená, že to je pravda nebo že se to stalo.

Takže: vygenerovat, ověřit, prověřit a udělat si názor.

Podle mezinárodního žebříčku Research.com jste nejlepším českým informatikem. Zabýváte se počítačovým viděním. Na čem teď pracujete a jak tam funguje umělá inteligence?

Celé počítačové vidění je dnes v podstatě založené na umělé inteligenci. Takže když chci rozpoznat obličej, což patří tedy do té třídy Velký bratr, tak to začne tak, že se nasbírá obrovské množství fotek, které jsou označené identitou. V tomto má nejlepší pozici třeba Facebook, kde máte spoustu fotek, u kterých víte identitu. A vlastně se naučíte něco, čemu se říká hluboká neuronová síť. Ta při předložení obrázku řekne, kdo tam je nebo kolik je tam lidí a podobné věci.

Já se teď nejvíce zabývám rychlými pohyby ve videích – od odhadnutí rychlosti míčku až třeba po sledování mravenců v mraveništi.