Libor Dvořák: Kdo by vystřídal Putina v případě jeho jakéhokoliv odchodu?
Počátek tohoto týdne přinesl jednu vskutku nezvyklou a nečekanou událost: na svou funkci velvyslaneckého rady ruské mise při ženevském úřadu OSN rezignoval diplomat Boris Bondarev. Předtím přišel s ostrým odsouzením ruského vpádu na Ukrajinu a uvedl, že „poprvé během diplomatické kariéry se po 24. únoru za svou vlast musel hluboce stydět“. Je to první vlaštovka počínající laviny, nebo spíše výjimka?
Bude rozumnější se domnívat, že B je správně, protože před Bondarevem se ke stejnému kroku uchýlil už na přelomu února a března jeden mladý diplomat na ruské ambasádě v Nepálu – ale to je všechno. A to stalinský mrakodrap na Smolenském náměstí v Moskvě, který je sídlem a chrámem ruské zahraniční politiky, zaměstnává na 4,5 tisíce diplomatů doma i po celém světě…
Čtěte také
Nejnověji je tu samozřejmě případ zákonodárného shromáždění Přímořského kraje, na kterém v tomto týdnu vystoupili dva komunisté s prohlášením „skupiny krajských poslanců“, adresovaným přímo Vladimiru Putinovi. To požaduje zastavení války a stažení ruských vojsk z Ukrajiny. „My dobře chápeme, že pokud naše země tohle nezastaví, pak sirotků v naší zemi bude dále přibývat.“ Oba komunističtí poslanci pak byli ze sálu vyvedeni.
Vrátí se stateční?
Do této kategorie velmi statečných ruských občanů jistě můžeme přičíst i televizní novinářku Marinu Ovsjannikovovou, která před pár týdny vnikla přímo do živého vysílání ruské státní televize s protiválečným plakátem, hlásajícím celosvětově srozumitelné NO WAR! Jenže Marina je v tuto chvíli podobně jako řada ruských umělců a intelektuálů v zahraničí a je otázka, jestli se takovíto lidé do vlasti vůbec ještě někdy vrátí.
Čtěte také
Zvláštní kapitolou je v tomto ohledu původně perestrojkový protagonista Anatolij Čubajs, který se v Putinových mocenských strukturách udržel obdivuhodně dlouho, ale toto už i na něj bylo moc…
Jenže tím zřejmě vše končí. Ruská opozice je prakticky rozdrcená, nebo přinejmenším umlčená, veřejné mínění zcela zdeformované a ruský establishment jednoznačně dospívá k závěru, že ve světě se možná ocitl ve značné izolaci, ale doma to neplatí. Právě toto přesvědčení inspirovalo Putinova mluvčího Peskova v případu Borise Bondareva k prohlášení.
„Odsuzuje činy ruského vedení, ale tyto činy podporuje prakticky veškeré obyvatelstvo. To znamená, že tento pán vystoupil proti všeobecnému konsolidovanému mínění celé země. Tento pán prostě není s námi, ale proti nám,“ hřímá Dmitrij Peskov.
Smutná vyhlídka
Tento vedle Lavrova či Šojgua zřejmě nejznámější Putinův poskok jistě dobře ví, že i v ruských politických špičkách fungují zcela racionální lidé, kteří jsou si jasně vědomi, že válka na Ukrajině je pro Rusko pohroma.
Ve všeobecné atmosféře strachu se ale bojí něco takového prohlásit veřejně. Proto se věci v této chvíli mají tak, že v případě jakéhokoli Putinova odchodu od moci by ho nevystřídal nějaký jeho zásadní odpůrce, ale nejspíš jeho kágebácký kamarád, dnes šéf bezpečnostní rady státu a jestřáb Nikolaj Patrušev. Smutná vyhlídka.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.