KRNAP slaví šedesátku! Poslouchejte speciální seriál Českého rozhlasu o národním parku

Respekt k přírodě a sportovišti musíme rozdělit, říká starosta města k rekonstrukci skokanských můstků

V dalším díle seriálu o Krkonošském národním parku uslyšíte o výstavbě v Krkonoších. Tedy o tom, jak je někdy složité najít kompromis mezi zájmy ochránců přírody a stavitelů. Jak konkrétně vypadá spolupráce města a národním parkem v Harrachově? Pusťte si dnešní díl.

„Pokud si usmyslíte, že máte pozemky a na těch pozemcích vám roste zvonek český a chcete si tam něco postavit, takový projekt nikdy neprojde,“ shrnuje zásady ochrany přírody na území krkonošského národního parku mluvčí jeho správy Radek Drahný.

Tak jednoduché to ale není. Národní park, to nejsou jen chráněné rostliny a živočichové, ale celý komplex unikátního území. Potvrzuje mluvčí správy parku.

Čtěte také

Jiné zájmy

„Přirozeně s městy, které něco opravovat chtějí, spolupracujeme,“ doplňuje Drahný.

Jak můžou být tato jednání obtížná, ukazuje příklad Harrachova, který právě chystá rekonstrukci areálu tamních slavných skokanských můstků. Podle nezávislého starosty města Tomáše Vašíčka porušoval první návrh krajinný ráz.

„Když byla první studie na rekonstrukci můstků, KRNAP se k tomu obsáhle vyjádřil, ale hodně jsme se nad tím stanoviskem pobavili.“

Příklad skokanských můstku totiž podle starosty Vašíčka ukazuje i další specifika, na které musí investor myslet předem, když chce stavět na chráněném území. Třeba to, když areál částečně zaroste vegetací a nastěhují se tam zvířata a ptáci, které by mohla výstavba ohrozit.

Turistická města řeší konflikt častěji

„Každé sportoviště, které není užíváno 24 hodin, je vždy zázemím nějaké rostlinky nebo živočicha. A to může být ve finále i fotbalové hřiště. My prostě musíme rozdělit respekt k přírodě a respekt ke sportovišti.“

Čtěte také

Ve městě zaměřeném na turistický ruch, jakým Harrachov je, je případů, kde se zájmy investorů a ochranářů kříží, přirozeně mnohem víc. Další z příkladů – takzvaný světelný smog, který vzniká při nočním osvětlení sjezdovek, ale i běžkařských tratí.

„My světelný smog, proti kterému se bojuje, stejně máme. A právě proto ta největší dohoda s KRNAPem je, že se snažíme co nejvíc těch sportovních aktivit právě soustředit sem do centra města,“ doplňuje Vašíček a spolu s vedením správy parku potvrzuje, že mají snahu dospět k řešení, které by vyhovovalo všem.

autoři: Johana Tománková , mga
Spustit audio