Kluci o mně musí vědět, ale nesmí toho být moc, vysvětluje komunikaci s českými tenisty Berdych
V polovině září se čeští tenisté utkají v Davisově poháru s výběrem Spojených států amerických o postup na závěrečný finálový turnaj týmové soutěže. Hrát se bude v Praze. Kapitán domácího týmu Tomáš Berdych proto vyrazil do Ameriky na probíhající US Open, aby byl v kontaktu se všemi reprezentanty. V rozhovoru pro Radiožurnál Sport přiznal, že se snaží být s nominovanými hráči v kontaktu, ale vše bere s dostatečným nadhledem.
Jak prožíváte návrat do areálu, kde jste hrával před několika lety?
Je to už pár let a také je to poslední turnaj, který jsem hrál. Vždy jsem to mačkal až do poslední chvíle a pak nastal čas, kdy už bylo vhodné skončit a zrovna to vyšlo na US Open. Nebylo to nic chystaného, o to víc byl konec unikátnější. Vzpomínek na US Open mám plno a rozhodně se sem vždy rád vracím.
Naskočí vám nějaký automatismus, který je typický pro US Open?
I když se areál pořád proměňuje a vylepšuje, tak principy nebo základy jsou pořád stejné. Zázemí je pořád stejné. Je tu tedy nová budova, kde dřív bylo jen parkoviště. Mluvil jsem s klukama a šatny jsou podle nich nevyhovující, to by se mohlo příští rok třeba změnit. Šatny jsou malé a lidí je tady pořád víc a víc. Hráčů je pořád stejně, ale lidí z realizačního týmu víc a víc. Jinak to vše jede při starém.
Čtěte také
Máte nějaký komplexnější dojem z výkonů českých tenistů?
Přijel jsem na turnaj o pár dní dřív, abych mohl s klukama strávit nějaký čas a pobavit se o nadcházejícím utkání. Můžeme pak doťuknout nějaké detaily. Vždy je lepší se o tom bavit osobně. Výsledky nechci rozebírat úplně jmenovitě. Netrávím s nimi čas dennodenně a sleduji to tak trochu z dálky.
Nechci hodnotit každý turnaj, ale určitě výsledky mohly být lepší. Těší mě, že se Dalibor Svrčina kvalifikoval a uhrál kolo. Víťa Kopřiva měl velice těžký los. Jirka Lehečka nechal soupeři víc prostoru, než by bylo zdrávo a on toho využil. Pozoruji generaci nejen českých hráčů, ale vnímám to tak, že se jedná o hodně vyrovnané zápasy a často se může objevit někdo nový.
Žebříčkové postavení zas tolik neznamená a dost záleží na tom, jak se kdo připraví na konkrétní zápas nebo turnaj. Prognózy, že nás čeká obrovsky silný tým z Ameriky, dělat nechci. Často se forma hráčů mění z týdne na týden.
Kontakt s hráči
Jiří Lehečka říkal, že pokaždé když dohraje zápas, tak mu píšete zprávu s poznatky. Je to pozůstatek vaší dřívější spolupráce nebo to tak máte se všemi členy daviscupového týmu?
Mám to tak s většinou kluků. Oni díky tomu ví, že zápasy sleduji a že mám přehled. S Jirkou je možná vztah bližší, protože jsme fungovali v daleko častějším spojení. Teď to ale není nějaký rozdíl vůči jiným klukům. Každý z nich funguje a reaguje po zápasech jinak, takže na to pohlížím i tak. Snažím se pracovat tak, aby o mně věděli, ale aby toho nebylo moc. Chce to mít odstup.
Daviscupový zápas proti Americe se bude hrát po delší době v O2 aréně. Zažil jste tam mnoho, tak je to i něco na co si občas vzpomenete a v hlavě to přetrvává?
Rozhodně na tu atmosféru nezapomínám a před očima to mám docela často. Když se bavím s českým fanouškem tenisu, tak to zaznamenal snad každý. Šlo o ohromný úspěch, že jsme s Radkem Štěpánkem vyhráli na domácí půdě v krásné aréně.
Máme zde novou generaci, která si snaží urvat svoje místo v Davis Cupu také. Bohužel formát turnaje se změnil a trochu to mění situaci. Každopádně nás čeká velké utkání před vyprodanou halou. Snad si to užijí fanoušci i hráči. Pokusíme se Američany porazit, tak jako jsme to zvládli loni.
