Julie Hrstková: Policejní ochrana konflikt mezi Ukrajinci a Romy nevyřeší
Rvačka v Brně, dusno v Krupce. Titulky médií popisující soužití Romů s Ukrajinci mají hodně daleko k popisu vzájemné tolerance a láskyplného vztahu. Ukazuje se ovšem, že tento vzájemný vztah plný nesnášenlivosti je do velké míry důsledkem dezinformací.
Demonstrace Romů v Krupce byla reakcí na zvěsti o sexuálním obtěžování dětí, které se nepotvrdily. Rvačka v Brně se nakonec neodehrála mezi Romy a Ukrajincem, jak tvrdilo video, které se jak smršť šířilo sociálními sítěmi. Utnula jej až vysvětlující zpráva policie.
Čtěte také
Neznamená to, že se nic nestalo. Smrt mladého Roma v Brně se přičítá Ukrajinci, národnost však policie dosud nepotvrdila. K náhodným potyčkám pak dochází všude, těžko říci, zda s větší četností než s většinovou populací.
Sociologický popis, proč k růstu napětí ve společnosti dochází, je v zásadě jednoduchý. Ekonomika stagnuje, inflace se drží vysoko, řada kdysi běžných věcí a služeb se stává pro méně vydělávající nedostupnou.
Dlouhodobě frustrované sociální skupině Romů, kteří vidí, že je většinová společnost dodnes nepřijala, se přílivem uprchlíků z Ukrajiny přidal další stresový faktor. Ukrajince vidí jako soupeře ve špatně placeném zaměstnání i v bydlení, vyčítají jim vysokou podporu, a to jak finanční od státu, tak i společenskou od běžné populace. Oni sami se vidí jako oběť systému. Jejich převaha ve speciálních školách i v mizerně placených zaměstnáních to do značné míry potvrzuje.
Prevence šíření dezinformací
Dlouhodobým řešením současné situace, která svoji výbušností připomíná parní kotel před výbuchem, nejsou policejní kordóny v ulicích měst. A to nejen proto, že i přes jejich vysoký počet policistů není tolik, aby mohli být neustále přítomni všude. Policejní ochrana může leda na chvíli uklidnit situaci v nejvyostřenějších místech.
Čtěte také
Součástí zklidnění situace musí být důsledné potírání dezinformací. Nejlépe ze strany policie, která se stále těší důvěře zhruba tří čtvrtin populace. Úspěšnost osvěty musí překonat dezinformační kampaň, což vzhledem k nesrovnatelnému financování i psychologickému efektu, jaký dezinformace mají, je a bude extrémně obtížný úkol. Nejen mezi Romy, kteří bydlí v sociálně vyloučených lokalitách, kteří mají malé vzdělání a velmi omezený přístup k informacím.
Změna k ideálnímu stavu by zahrnovala nový přístup k Romům, takový, aby se necítili jako občané druhé kategorie, aby měli vizi, že jejich děti na tom budou lépe než oni, budou mít víc a lepší příležitosti ke vzdělání i k práci. Bez ohledu na zákony, v praxi je konec segregace v nedohlednu.
Nyní vzniká pracovní skupina, kde budou experti ministerstev vnitra a pro místní rozvoj, která se bude zabývat prevencí šíření dezinformací v romské komunitě. Zástupci romských organizací ale zdůrazňují, že je nutné do řešení zapojit i obyvatele. Všech národností i etnik. Což nakonec může být to nejtěžší ze všeho.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
