Jan Fingerland: Izraelci jako by se nemohli voleb nabažit
O Izraeli se u nás mluví překvapivě často. V poslední době je to hlavně kvůli tamnímu boji proti koronaviru. Jenže i tamní parlamentní volby můžou být pro Česko zajímavým zrcadlem. Podobností je řada. Vládu vede výrazný premiér v čele dominantní strany, v jejichž řadách nemá skutečnou opozici. Podporují ho voliči, kteří mají důvody racionální, ale i velmi emocionální, a proto s nimi nehne ani podezření z korupčního jednání.
Čtěte také
Současný premiér Benjamin Netanjahu také své ostatní soupeře značně převyšuje v umění politiky, schopnosti odhadnout slabiny soupeřů, cítit, co chtějí voliči slyšet, nebo plánovat své kroky dopředu, čímž možná připomíná spíš Miloše Zemana než Andreje Babiše (ANO).
Netanjahu si například už před volbami předpřipravil jednu krajně pravicovou a současně i jednu arabskou stranu jako potenciální partnery do koalice.
Střed místo levice
Jiná podobnost s Českem spočívá v tom, že v Izraeli je tradiční levice krátce před vymřením.
Čtěte také
Oběma levicovým formacím, sociálně demokratické Straně práce i ještě levicovějšímu Merecu, hrozí, že se ani nedostanou do parlamentu. Slavná minulost je k ničemu, jejich program se v očích voličů vyčerpal, a noví voliči z řad dělnictva se v současných podmínkách už nerodí. A podobně jako i u nás, ti nejchudší a potenciálně nejohroženější lidé nevolí nutně levici.
A v tom je třetí analogie. Místo levice je nyní v Izraeli hlavním protihráčem pravice neideologický střed, přičemž se každých pár let objeví vždy nový politický mesiáš, který má Izrael zachránit před korupcí, úpadkem demokracie nebo jinými nešvary. A, obdobně jako i u nás, i tamní mesiášové po čase zmizí, nebo zeslábnou – a začnou se v nejméně vhodný okamžik přít s ostatními mesiáši. Tentokrát ale Netanjahu možná spí o něco hůř, protože premiérem by se mohl stát úspěšný zástupce středu Jair Lapid, který nahradí v úloze hlavního zachránce Benny Gantze.
Rozdrobený a zablokovaný
Izrael má podobný volební systém se silně proporčními dopady – tak by měl vypadat i ten český po úpravách, které žádá Ústavní soud. V Izraeli tamní systém vede k velkému počtu stran v parlamentu a obtížným jednáním o sestavení koalice.
Čtěte také
A českou situaci může připomínat i to, že u nás i v Izraeli má část stran velmi malý koaliční potenciál nebo je nějak stigmatizována, takže část parlamentu je blokována těmito nejedlými stranami. Ale voliči je chtějí.
Sociologové si všimli, že tentokrát izraelské volby nebudou příliš postaveny na tradiční loajalitě voličů ke stranám, ale ani na štěpení podle politických ideologií. Hlavní roli bude hrát postoj k premiérovi, přičemž v táboře jednoznačných odpůrců skončili vedle sebe silně pravicový Lieberman se silně levicovým Merecem. Druhým důležitým prvkem voleb bude zesílená úloha otázek identity, židovské a arabské, náboženské a sekulární a podobně.
Očekávalo se, že v izraelských volbách by mohla hrát roli zkušenost s covidem. Není to ale jednoznačné, ačkoli Izraelci už mohou do barů i do kina. Zaprvé se asi polovina Izraelců nedomnívá, že je celý problém za nimi. A za druhé nezapomínají, že Netanjahu sice dosáhl rychlého naočkování populace, ale předtím dělal řadu organizačních i politických chyb.
Netanjahua si asi dvě pětiny voličů představují jako nejlepšího premiéra, ale současně více než polovina z nich si přeje, aby už odešel. Buď už je po více než dekádě u moci unavuje, nebo jim vadí jeho útoky na nezávislé instituce státu, případně korupční podezření.
Už teď je zřejmé, že Netanjahu dostane nejvíce hlasů, ale ne dost na to, aby sestavil koalici. Možná se mu znovu povede dostat se k moci i bez skutečné většiny, jako minule. Anebo se brzy budou konat páté volby během zhruba dvou let – o tom se v Izraeli mluví ještě před tím, než byly spočítány hlasy těch dnešních.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
