Hormony, pesticidy, antibiotika. Brněnští vědci vyvinuli technologii na čištění odpadních vod. Chybí ale legislativa

„Zbudovali jsme tady takový jednoduchý provoz, kde jsou zabudovány recyklační technologie. Demonstrujeme na nich možnosti recyklace vod,“ představuje Jaroslav Lev, vedoucí oddělení výzkumu a vývoje společnosti Asio Tech.

Ukazuje přitom na modrý domek z pěti kontejnerů, který v Čistírně odpadních vod v Modřicích u Brna dočišťuje už jednou vyčištěnou vodu.

„Jedná se o vody, které prošly základním stupněm čištění. V prvním kontejneru se nachází jednotka ultrafiltrace, kde dochází k prvnímu přičištění. Odstraní se nerozpuštěné látky a bakterie. Výkon jednotky je asi jeden a půl kubíku hodinově, což už by byl celkem slušný výkon třeba pro nějakou menší recyklační technologii v průmyslu.“

Čistší než v řece

V každém z pěti kontejnerů jsou zařízení, která vodu čistí jinými metodami. Jedna je pro zalévání hřišť a zahrad, druhá pro využití v domácnostech a jiná pro napájení hospodářských zvířat. Takové dočištění vodu zbaví škodlivých látek.

Čtěte také

Živiny z odpadu na druhou. Čistírenský kal může stromům pomoci prospívat v suchu

„Nejproblematičtější skupinou látek obecně jsou látky, které narušují hormonální procesy v těle. Tam patří přírodní hormony jako třeba estrogeny, které lidé a zvířata uvolňují v moči. Patří tam ale i mnoho jiných průmyslových chemikálií, přidávaných třeba jako antikoroziva do myček. Kromě látek, které se chovají jako hormony, to ale mohou být i pesticidy a léčiva, zejména antibiotika,“ vysvětluje ekotoxikolog Luděk Bláha z Recetoxu Masarykovy univerzity.

„Problémem můžou být i mikropolutanty, které se můžou dostat třeba do plodin nebo do rostlin, které potom jíme. Ale z hygienického hlediska jsou problematičtější viry nebo bakterie, které se v přírodě běžně vyskytují, nedokážeme je ale nijak kontrolovat a regulovat. Na rozdíl od recyklované vody, která je pod kontrolou a má daleko lepší kvalitu, než je voda řece,“ dodává.

Opětovné využití vody

Taková recyklace by mohla v době suchého a teplejšího klimatu pomoci v hospodaření s vodou. Česká legislativa to ale zatím neumožňuje, a tak nejsou ani stanovena jasná kritéria, jaké nároky má recyklovaná voda pro dané účely splňovat. Právě na to se ale zaměřil projekt Oktagon, na kterém Asio Tech s Recetoxem Masarykovy univerzity spolupracují.

Čtěte také

Hřensko je důsledek půlročního sucha, máme rekordní počet lesních požárů, říká člen týmu Intersucho

„Projekt Oktagon byl zaměřený na to, abychom při předpokládaném přijetí legislativ byli schopni technologicky pokrýt způsob čištění jednotlivých mikropolutantů. Nebylo to zaměřené na úplně všechny z nich, ale u většiny z nich jsme potvrdili, že jsme schopni je odstranit pomocí technologií, které jsme v rámci projektu Oktagon instalovali,“ říká technolog Asio Techu Marek Holba.

Evropská unie před třemi lety vydala směrnici o minimálních požadavcích na opětovné využití vody. Česká republika ji ale zatím ve svých zákonech nezohlednila. Voda se proto v Česku nerecykluje. Na rozdíl od zemí jižní Evropy, Izraele anebo mnoha amerických států.