Francie bude mít už brzy nástroj proti vzniku ghett, kde se mladí lidé radikalizují, píše Le Monde

Deník Le Monde připomíná, že jedním z důležitých impulsů pro sepsání zákona byly podzimní teroristické útoky ve Francii. Zvlášť po útoku islamistů na učitele Samuela Patyho se totiž ve Francii rozproudila debata, jak zabránit vzniku ghett, kde se mladí Francouzi radikalizují. 

Čtěte také

Jan Fingerland: Macron táhne do války

Pokud zákon projde celým schvalovacím procesem, dostane stát nové možnosti, jak dohlížet na život spolků. Francouzské úřady budou víc kontrolovat, kdo náboženské školy financuje a co se tam učí. Podle některých poslanců hrozí, že Francie teď bude přistupovat ke všem spolkům s nedůvěrou. 

Návrh zákona se týká bez rozdílu muslimských i křesťanských skupin nebo sekt. Reforma totiž musí být v souladu s náboženskou neutralitou na veřejnosti, vysvětluje La Croix. 

Zákon tedy posiluje dohled státu nad církvemi, sportovními kluby, školami a rodinami. Francouzský stát chce prostřednictvím zákona lépe bojovat proti nuceným sňatkům, mnohoženství a certifikátům o panenství. 

Reformu teď dostane k posouzení Senát, který ji začne projednávat na konci března. V druhé komoře parlamentu mají převahu republikáni a chtějí k návrhu přidat zákaz zahalování u mladých dívek. Přejí si také, aby v zákoně bylo výslovně uvedeno sousloví „islámský separatismus".

Slovenské sčítání lidu

Na Slovensku začalo sčítání lidu. Statistickou kampaň doprovází hned několik občanských výzev. Internetový deník Postoj se věnuje otázce, kolik Slováků se přihlásí k náboženskému vyznání. V případě početního poklesu věřících totiž církve přijdou o část státní podpory. 

Čtěte také

Lída Rakušanová: Sčítání lidu – čeho se dopočítáme tentokrát?

Na to sází sekularistická skupina Ethos, která šíří kampaň s heslem Bez vyznání. Vyzývá lidi, aby se k církvi nehlásili ze zvyku, když už do kostela nechodí. Používá i slogan, ať lidé své daně pošlou raději do zdravotnictví. Kampaň nejprve fungovala pouze na internetu, v posledních dnech se jim podařilo pronajmout několik billboardů v Bratislavě a Košicích. 

Předseda sdružení Metod Rybár koncem ledna pro portál Webnoviny řekl, že cílem kampaně je dosáhnout alespoň deseti procentního poklesu počtu lidí, kteří se hlásí k registrovaným církvím. To je hranice, při které by došlo ke snížení příspěvku od státu. 

Takový slovník je ale podle zástupců náboženských skupin silně zavádějící. Církve se totiž i díky příspěvku od státu na veřejném zdravotnictví a sociálních službách můžou podílet. Aktivně proto vyzývají Slováky, aby se k náboženskému vyznání přihlásili, pokud jim je blízké. Slovenští biskupové kvůli tomu sepsali dva dopisy věřícím. 

Ještě víc své příznivce mobilizuje druhá největší církev na Slovensku – evangelická. Jejich počty totiž klesají ještě rychleji.

V Americe nemá 24 milionů lidí na jídlo 

Spojenými státy se šíří vlna chudoby. V reportáži z potravinové banky v Houstonu to píše německý server Zeit Online. K výdejním okénkům s materiální pomocí teď přijíždí daleko víc rodin než před covidem.

Americké úřady zveřejnily výsledky průzkumu, podle kterého jedenáct procent Američanů nemělo v posledních týdnech dost jídla pro svou rodinu. Jinak řečeno: 24 milionů dospělých si ve Spojených státech nemohlo dovolit nákup potravin. Velmi často jsou to lidé, kteří kvůli pandemii přišli o příjmy.

Čtěte také

Sociální antropoložka Lucie Trlifajová: Vize o chudobě. Mluvme o nízkých mzdách a prekérní práci

Zeit Online píše i o novém typu chudoby, který dopadá na ty, kteří mají vlastní auto a často i pracují. Nákupy jídla si ale nemůžou dovolit. Polovina dospělých Američanů taky hlásí zadlužení.

Většina dotázaných ve frontě v Houstonu volila v prezidentských volbách Joea Bidena. Jednorázová dávka schválená po jeho zvolení pro nejchudší ale byla jen malá náplast. Ze všeho nejvíc se příjemci pomoci těší na to, až budou moct zase pracovat.

Celý přehled zahraničního tisku, který četli Martina Mašková a Jan Burda, najdete v audiozáznamu.