Důchodci dlouho trpěli neschopností předchozích vlád. Dnes už je na systémovou reformu pozdě, míní ekonomka Nerudová

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poslancům rozpočtového výboru řekl, že existuje dost velká šance, aby ministerstvo financí udrželo letošní schodek rozpočtu v plánované výši 295 miliard korun. Jak velká daná šance podle vás je? A na čem bude záviset?

Všem bych nám to velmi přála. Bude samozřejmě záviset na tom, jestli daňové příjmy státního rozpočtu předčí očekávání. Byla bych optimistická, protože podíváme-li se na daň z příjmu právnických osob, dorazilo již v červnu do státního rozpočtu 70 procent plánované částky. Horší je to s výběrem daně z přidané hodnoty, kde se očekávání nenaplnilo.

Čtěte také

Správné by bylo zrušit všechny daňové výjimky. Náš daňový systém je jeden z nejsložitějších na světě, poukazuje ekonomka Nerudová

Bude to ale také záviset na tom, zdali bude pan ministr důsledný a podaří se zkrotit výdajovou stranu státního rozpočtu, a také jestli se podaří okamžitě zmrazit některé výdaje, které se ještě neutratily. Pokud se toto všechno zvládne, plánovaný deficit 295 miliard korun by se podle mého názoru mohl dodržet.

Máme zde však jedno velké ale – pan ministr se dnes radoval, že mu státní rozpočet za letošní rok vyřeší zálohové platby na windfall tax. Já osobně zde velmi, velmi varuji, neboť jde o zálohové platby, které se odvíjí z minulých zisků, které byly vysoké, ale cena je dnes někde zcela jinde. Dané vrcholy už máme dávnou za sebou. Příslušná zálohová platba se také může vracet a je velmi pravděpodobné, že to nastane, a to příští rok v dalším rozpočtu.

Byla bych tudíž ráda, aby to pan ministr v rámci opatrnosti při sestavování rozpočtu na příští rok bral v potaz, abychom najednou nebyli někdy v březnu či dubnu překvapení, jak státní rozpočet vypadá, a abychom počítali, že velká část z daných plateb, jež letos doputovaly na účet na ministerstva financí, se bude vracet.

V současnosti je již na systémovou reformu pozdě, máme minutu po dvanácté…

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí představil návrh úprav penzijního systému. Chybí vám v něm něco?

Domnívám se, že vzhledem k okolnostem jde v danou chvíli o maximum možného a maximální možný kompromis, který byl dosažen. Musím říci, že mě velmi mrzí, že důchodci dlouho trpěli neschopností všech předchozích vlád přijít se systémovou reformou důchodového systému. V současnosti je již na systémovou reformu pozdě, máme minutu po dvanácté…

Někteří odborníci se v dané souvislosti zdráhají mluvit o důchodové reformě. Jedná se podle nich pouze o parametrické úpravy. Je tedy podle vás změna dostatečně ambiciózní?

Musím říci, že mi příslušná diskuse a přetahovaná o to, zdali jde o důchodovou reformu či parametricky změny – a zažila jsem je v roli předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody –, připadají velmi úsměvné, neboť jde o subjektivní vnímání. Z mého pohledu by důchodová reforma znamenala zavedení druhého, čtvrtého, pátého a šestého pilíře a na nic takového nemáme čas. Vše, co nyní vidíme, jsou parametrické změny, a to zásadní.

Jedná se o změny, které jsou potřeba, a je nutné říci, že pan ministr a současná vláda mají, na rozdíl od Andreje Babiše (ANO), odvahu. Má komise pod mým vedením téměř identické změny předložila, ale tehdejší premiér je nepředložil, protože jednoduše vznikly v dílně sociálnědemokratické ministryně práce a sociálních věcí, a nikoliv pod taktovkou hnutí ANO. Jsem velmi ráda, že pan ministr neshodil návrhy ze stolu, nýbrž je vzal, doplnil, někde trochu změnil, přizpůsobil a předložil.

Pokud by se úpravy neudělaly, v roce 2050 či 2060 by chybělo téměř pět procent HDP, což je v dnešních cenách asi 350 miliard korun.

Jsme proto svědky toho, že zhruba po dvou letech, kdy je ve funkci, přichází s poměrně zásadními a potřebnými změnami důchodového systému. Přestaňme diskutovat o tom, zdali se jedná o důchodovou reformu či parametrické změny. Dané změny jsou potřeba, aby má a všechny další, mladší generace od státu dostávaly důstojný důchod.

Výdaje na penze výrazně rostou. Zvyšují se rychleji než příjmy. Změní to vládou navrhované úpravy penzijního systému?

Čtěte také

Parametry penzijní reformy jsou nastaveny špatně. Představa vlády, že se dá vyžít z 8 000, je nepřijatelná, říká předseda ČSSD

Pokud by se žádné úpravy systému neudělaly, v roce 2050 či 2060 by nám chybělo téměř pět procent HDP, což je v současných cenách přibližně 350 miliard korun. Navržené změny vedou k tomu, že ve zmíněném roce 2050 nám na penze bude chybět zhruba 1,5 procenta HDP. Díky nim se tedy výrazně sníží deficit, saldo důchodového účtu.

Uvedla jste, že vládní úsporný balíček chápete jako malý krůček k systémovým reformám, které musíme udělat, abychom udrželi krok se zeměmi kolem nás. Které to jsou?

Systémové reformy se týkají daňové oblasti. To všechno, co je navrženo, není systémová reforma. Systémová reforma je skutečně výrazné zjednodušení daňového systému – to je důchodová reforma. Navržené kroky jsou klíčové změny vedoucí k lepší udržitelnosti systému, nejedná se však o zásadní důchodovou reformu. To, co nás poté v podstatě čeká, je, že se musíme oprostit od dotační ekonomiky.

Za posledních deset patnáct let jsme se dotační ekonomikou stali. Celá řada sektorů je postavena na tom, že by bez dotací nebyly ziskové. Vytvořila jsem takový příměr, že dotace jsou jako hroznový cukr. Pokud jej umíte podat ve správný čas a správnému závodníkovi, závod vyhraje. Když ale budete hroznový cukr dlouhodobě podávat všem, ztloustnou a do cíle vůbec nedojedou. A na dané cestě právě jsme – tloustneme a cíl se nám velmi výrazně vzdaluje.

Jaké výhrady má Danuše Nerudová ke zpřísnění pravidel pro předčasný důchod? Jaký je její názor na rovné penze? A co znamenají fiktivní odvody za dobu péče o děti? Poslechněte si celý rozhovor.