Chtěli jsme jít proti srsti, říká šéf Čapkova památníku. Zve na výstavu o nepřátelích slavného spisovatele

24. září 2022

Úspěch se neodpouští. Tak se jmenuje nová výstava v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše s podtitulem Nepřátelé Karla Čapka, která má mimo jiné poukázat na to, že lidé slavného spisovatele nepřijímali pouze kladně. „Měli jsem pocit, že je užitečné přiblížit, čím procházel Karel Čapek a jak jako jeden z opravdu mála intelektuálů se nesklonil a neponížil,“ přibližuje výstavu ředitel památníku Zdeněk Vacek.

Čemu je výstava věnována?

Chtěli jsme trošku jít proti srsti, nechtěli jsme jen hladit po povrchu. Takže předchozí výstava byla o přátelích Karla Čapka, která skončila tento týden. A výstava o nepřátelích se nezaměřuje jenom na poslední období Čapkova života, ale v podstatě na 20. a 30. léta, na to, na co narážel ve společnosti.

Čtěte také

Dáváme to na příkladu tří intelektuálů, kteří měli s Čapkem spory. A někdy se to proměňovalo velmi zajímavě, že jeho zapřisáhlí přátelé se změnili v zapřisáhlé nepřátele. A někteří z nich, ti čestnější, dokonce ještě ke konci života nebo v těch kritických momentech otočili. A samozřejmě nemůžeme vynechat ani anonymy, které se na Čapkovu hlavu snášely především po Mnichovu.

Jak se nápad na výstavu zrodil?

Zrodil se tak, že doba je těžká, různé útoky na sociálních sítích a taková psychóza blížící se války – jsme ve fázi španělské války, čeká nás něco drastického, čeká nás nějaký Mnichov, čeká nás třetí světová válka? Tohle všechno je ve vzduchu a měli jsme pocit, že je užitečné přiblížit, čím procházel Karel Čapek a jak jako jeden z opravdu mála intelektuálů tomu dokázal velmi čestně čelit a nesklonil se, neponížil se. A nakonec šel v podstatě do takového mučednictví.

Kdo z tehdejších známých osobností patřil mezi největší kritiky, nebo možná nepřátele Karla Čapka?

Zaměřili jsme se na tři osobnosti, které samozřejmě nevyčerpávají to široké pole jeho oponentů a různých závistivců a žárlivců. Jednak novináře a vynikajícího fejetonistu Karla Horkého, který byl asi o deset let starší než Karel Čapek. Potom Jaroslava Durycha, výrazného katolického literáta, básníka a zároveň vojenského lékaře.

Toho ale Čapek respektoval…

Čapek ho velice respektoval, Durych byl jedním z prvních pátečníků, a ještě dlouho v těch 20. letech, kdy se objevovali útoky vůči Durychovi, tak Čapek se ho zastával… Čapek na něm oceňoval, jak dokáže do svých děl vnést duchovno, nadpozemskost, že to je, jako by to všechno zaznívalo v kapli.

Památník Karla Čapka

A tou třetí osobnosti je, nejdřív to řeknou pseudonymem – Stanislav Yester, znalejší vědí, že to byl Emanuel Moravec. Nesporně vynikající voják, stratég, velice obratný publicista, stylista, který psal jak Peroutkovi do Přítomnosti od roku 1927, tak pak od 1932 do Lidových novin. Takže byl dá se říct Čapkovým redakčním kolegou, i když oba byli defacto externí, do redakce docházeli.

A potom došlo ke střetu ve 30. letech mezi Moravcem a Čapkem. A víme, jak to skončilo, v roce 1938 Čapek umírá. A Moravec se po Mnichovu cítí naprosto zrazen politickou reprezentací v čele s Benešem. A má pocit, že když je to takováto zrada, tak on se musí stavět na stranu, která takzvaně zachrání národ. Postupně se z něj stává největší symbol kolaborace a končí za Pražského povstání, když si prostřelí hlavu.

Odkud čerpal Čapek sílu noblesně čelit útokům proti němu? A proč bylo tolik intrik, aby Karel Čapek nezískal Nobelovu cenu za literaturu? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , prh
Spustit audio

Související