Aero Vodochody obnovuje sériovou výrobu vojenských letadel. Vyprodáno mají na 3 roky dopředu

„Tady v tuto chvíli dochází ke spojování trupu a křídla,“ popisuje přímo ve výrobní hale společnosti Aero Vodochody prezident firmy Viktor Sotona.

Čtěte také

iROZHLAS

Aero Vodochody dodá Maďarsku 12 cvičných proudových letounů L-39NG. Cena nebyla zveřejněna

„To není jako u plastových modelů, že tam dáváte křídlo takhle z boku. V našem případě máme dolnoplošník, takže křídlo máme z jednoho kusu, takhle ho tam podvlíkneme zespodu a sestikujeme. Stikování je spojení křídla a trupu,“ vysvětluje Sotona dál.

Než bude letadlo hotové, potrvá to ještě dva až tři měsíce. Na začátku se zdálo, že projekt vývoje a výroby letounu L-39NG zkrachuje. Nakonec vše dobře dopadlo.

„Mám z toho ohromnou radost, je to neskutečné zadostiučinění, ohromný úspěch celého týmu,“ říká hlavní konstruktér Jaromír Lang, kterému před deseti lety firma svěřila vývoj nového letounu.

Lang vyšel z populárního modelu L39 Albatros, kterého se od roku 1970 do roku 1997 vyrobilo téměř 3 tisíce. Podle Langa se původní model aerodynamicky povedl, a proto tvar zachovali i pro novou generaci.

Odpouští chyby pilota

„Letadlo L39 bylo pověstné, mělo skvělé letové vlastnosti. Letadlo odpouští různé pilotní chyby, když se podíváte do kabiny, je vybavené moderními displeji, dneska není na palubě jediný mechanický ukazatel, to je počítačová síť. Zmiňovali jsme systém OBOX, který zásobuje pilota kyslíkem za letu. Kyslík se vyrábí přímo za letu ze stlačeného vzduchu, který si odebíráme od motoru, takže není potřeba před startem kontrolovat a plnit nějaké vzduchové nádrže,“  vysvětluje konstruktér Lang.

L-39NG|foto:Petr Bušta, Český rozhlas

Nová generace je vyrobená z hliníku, titanu a nerezu a váží 3,5 tuny, což odpovídá velkému terénnímu autu. Jeho životnost se ztrojnásobila oproti předchozí verzi na 15 tisíc letových hodin.

Nejdražší součástkou je motor, vystřelovací sedačka a průhledný poklop kokpitu.
Hrana křídla odolá srážce s dvoukilovým ptákem v šestisetpadesátikilometrové rychlosti. Na výrobě se podílí z více než šedesáti procent další české firmy.

„Pracnost našeho letounu je přes 30 tisíc výrobních hodin. Pro vaši představu jenom nýtů je tu 17 tisíc, všechno se instaluje ručně, není tam žádná robotizace, kabeláží je přes šest kilometrů,“ říká viceprezident výroby Jiří Linka.

Nákladný vývoj

Podle prezidenta Aero Vodochody Viktora Sotony státy začínají budovat svoje vlastní výcviková střediska pro vojenské piloty. Kvůli válce na Ukrajině je o piloty velký zájem. Firma teď řeší navýšení kapacity výrobní linky.

„V tuto chvíli máme objednávky na 34 letounů a jsme vyprodáni do roku 2025. Máme požadavky na dalších 80 letadel. Je to víceúčelový letoun, primárně cvičný, který ale dokáže plnit i lehké bojové mise, dá se na něj zavěsit munice,“ dodává Sotona.

Firma, která vsadila veškeré karty na vývoj nového letounu, byla v předchozích letech ve ztrátě, loni vykázala deficit šest set milionů korun.

„Když budeme mluvit o ekonomice, tak my příští rok očekáváme zdvojnásobení obratu. To znamená, že příští rok cílíme někam přes čtyři miliardy korun. Cena vývoje byla obrovská. Bylo to pod tři miliardy korun. Když si představíte, že jsme to financovali z vlastních zdrojů, tak návratnost nebude jednoduchá, ale věříme, že se do pěti let se dostaneme do černých čísel,“ doufá Viktor Sotona.

Aero Vodochody nyní finišuje první sériově vyrobené letadlo pro vietnamskou armádu, dál budou létat v Maďarsku a Ghaně.

Čtyři letadla koupí i státní podnik LOM Praha pro výcvik českých vojenských pilotů. Firma za ně zaplatí dvě miliardy a 100 milionů korun. První letadlo by měli čeští vojáci dostat do výcviku za dva roky.