Mistrovství světa v Mexiku si užila i Perušičova manželka Mariana. Které nedorozumění ji nejvíc rozesmálo?

Plážovému volejbalistovi Ondřeji Perušičovi fandila loni v říjnu na mistrovství světa v Mexiku celá rodina. Do dějiště šampionátu s ním dokonce přiletěli otec Boris a manželka Mariana, která měla u fanoušků zejména v úvodu turnaje větší úspěch než její manžel Ondřej.

A jak se vám líbilo Mexiko?
Mexiko pro mě bylo úplně nová zkušenost, kromě Ameriky jsem nikdy nebyla mimo Evropu, je to zajímavý. Musím říct, že za tu chvilku, co jsme byli v Tlaxcale, jsem cítila mexickou kulturu a bylo to moc hezké. Hrozně se mi líbilo, jak lidé turnajem žili. Všichni byli neuvěřitelně milí, uctiví, pokorní a bylo to fakt pěkný.

Máte vysokou a štíhlou postavu a blonďaté vlasy, což asi Mexičani na denním pořádku nevidí.
Často jsme chodili s fyzioterapeutkou Eliškou, která je menší, sportovně oblečené, takže se nám několikrát stalo, že se s námi lidi fotili. Po Elišce dokonce chtěli, aby jim podepsala balón. Bohužel nám to bylo lehce trapné, protože nejsme hráčky.

A podepsala Eliška balón?
Nepodepsala, říkala, že už to bylo moc. Fotky jsme udělaly, abychom jim udělaly radost. Takže doufám, že si potom negooglili, jestli jsme hráčky, protože nejsme. 

Mluvila jste o mexické kultuře, co vás nejvíce zaujalo, bylo to jídlo, architektura?
Moc se mi líbily arény, ve kterých se hrálo, ty byly opravdu hezké. Jinak v Apizacu moc k vidění nebylo, to je takové menší město. Mexická kuchyně je výborná. A opravdu nejvíc se mi líbilo, jak byli všichni hrozně milí. To se v Evropě tak často nevidí.

Měla jste v Mexiku možnost s někým mluvit o tom, že váš manžel hrál na mistrovství světa?
Když jsem šla po ulici v Apizacu, z nějakého krámku na mě vyskočil pán, který se ptal, jestli jsem hráčka. Řekla jsem, že nejsem, že jsem manželka jednoho hráče. Z toho byl nadšený. Zároveň jsme s Ondrou cestou do hotelu potkali skupinku školáků, což bylo neuvěřitelně roztomilé. Dostali domácí úkol z angličtiny, že s námi měli udělat rozhovor a natočit si to. To bylo opravdu moc hezké, že se s námi snažili mluvit anglicky, a využili toho, že je tady spoustu zahraničních hráčů nebo fanoušků, takže to bylo super.