Mladí zájem mají, problém evidujeme s rolí činovníků, říká starosta České obce sokolské Chlumský

Jak těžké je držet odkaz Sokola s tak slavnou historií?

Určitě to zavazuje. V Sokole máme dost rodin, kdy děda, praděda byli Sokolové. Když se pohybujete v té společnosti tak to jednoduše zavazuje.

Čtěte také

Prahou prošlo na 15 tisíc sokolů. ‚Nazdar,‘ zdravili v dobových kostýmech přihlížející

Jak v současnosti fungují malé jednoty?

V malých obcích a jednotách se nám trochu vytrácí společenský život. Spolky musí splňovat v současné době plno podmínek, řešit plno regulací, být zapsáni v plno rejstřících, pracovat s datovými schránkami, zajišťovat financování a to jsou věci, které vyžadují hodně úsilí. Když to lidé dělají dobrovolně a ve svém volném čase, tak to má svoje limity. O to větší podporu potřebují a to mě zajímá.

Má to nějaké řešení?

Máme záměr, že bychom chtěli během podzimu a zimy udělat větší sešlost, nazýváme to programová konference, kde si chceme nadefinovat možnosti pomoci.

Mladí jsou

Je pravdou, že mladí tráví radši více času u mobilních zařízení, než aby se sdružovali právě třeba v sokolovnách nebo jiných zařízeních?

Úplně si to nemyslím. Členská základna je totiž mladá. Zhruba dvě třetiny všech členů máme ve věku do 26 let. Dětí do 18 let máme zhruba padesát procent. Jsme mladý spolek, ale problémy máme v rovině činovnické. Tam, kde je potřeba se starat o ty jednoty, už takový zájem nemáme, protože je to poměrně náročné. Vyžaduje to zodpovědnost, hodně času a spousta z nás chce hlavně dělat sport. Je to výzva, kterou chceme řešit.

Jak ten problém s rolí činovníků budete řešit?

Pomůžu si historickou paralelou. V období dvacátých a třicátých let minulého století fungovaly mateřské jednoty, které organizačně pomáhaly těm slabším jednotám. To může být jedna cesta, která se dá v současnosti zopakovat. Nebo pak tzv. „létající“ činovník, který u dané jednoty nastaví správné procesy, nabídne pomoc a dále se přesune k dalším. Možností je víc a hodně nám pomáhá digitalizace, kdy hodně věcí řešíme přes sdílené dokumenty a to jsou další aspekty, které můžeme posunout dál.

Sokolská myšlenka cestuje ale i po světě, ne?

Sokol v Americe vznikl rok poté, co byl založen v Česku. Vznik Sokola v zahraničí byl dost často vázán na emigraci Čechů do zahraničí nebo se vznikem legií. Další vlna byla v období druhé světové války a komunismu. V Polsku a Slovinsku jsou jednoty, které nejsou navázané přímo na české obyvatele, ale skutečně je oslovila myšlenka, která nějakým způsobem spojuje slovanské národy dohromady a jednoty vznikly od místních obyvatel.

Proti čemu se Sokol výrazně vymezuje?

Je to dané hodnotami. Od samého začátku byli Sokolové zaměření na svobodu, demokracii a vztah k zemi jako takové. My nemusíme dělat velká gesta. Vlastenectví pro nás znamenají jednotlivé činnosti, které děláme v jednotách. Děláme něco pro ostatní, organizujeme komunitní život a fungujeme s dětmi. Navíc ctíme odkazy z minulosti, kdy někteří Sokolové obětovali svůj vlastní život za tuhle zemi. Když to všechno dáme dohromady, tak to my chápeme jako vlastenectví.

Všesokolský slet

Nastoupil jste do funkce a krátce potom se konala velkolepá akce Všesokolský slet. Jak jste to vnímal?

Bylo to hodně intenzivní. Tři měsíce, které zbývaly do sletu, jsme měli co dělat. Bylo to jedno z nejnáročnějších období v mém životě.

Podařil se letošní slet?

Myslím si, že kdo viděl přímé přenosy v televizi nebo byl dokonce na stadionu, případně na doprovodných akcích v regionech, tak navnímal, že akce dopadla dobře. Bratři a sestry byli nadšení a já jsem spokojený. Zvládli jsme to i v těžkých podmínkách, které jsme měli.

Jak probíhá příprava tak velké akce?

Ze začátku hledáme schopné autory. Většinou jsou to naši členové, kteří by chtěli dávat dohromady sletovou choreografii. Není to jednoduché. Člověk musí mít prostorovou představivost, cit pro rytmus a výběr vhodné muziky. Vytvořit vhodnou choreografii pak trvá třeba tři čtvrtě roku. Postupně se vytváří metodika nácviku sletové skladby. Učíme to různé cvičitele ze žup a regionů, kteří to učí dál. To je to nejtěžší.

Zábory a stadion pak zabere třeba rok a půl až dva. Začínáme si připravovat, kde přesně budou pódia a jak to bude fungovat. Navíc když se na trávníku během týdne představí tisíce lidí, tak to tam vypadá, jak po koncertu. My tam ale vyšlapeme krásnou šachovnici, díky tomu, jak je tam značková síť.

Fungují v Sokole i výkonnostní sporty?

Jsou především v mladším a starším školním věku. Hlavním cílem ale není, aby byl Franta první, druhý nebo třetí, ale spíše, aby se něco naučil, získal návyky a zkušenost. Určitě výkon neřadíme jako nejpodstatnější věc. Nejdůležitější je radost z pohybu a být s vrstevníky.

Co obnáší další aktivity Sokola, když to není jen cvičení v tělocvičně nebo venku?

Říkáme, že je všestranný. Jde o základy gymnastických disciplín, atletiky, sportovních her, plavání, ale také pobyt v přírodě, výlety, kulturně-poznávací činnost.

Propojení se skauty

Trošku to připomíná i skautský oddíl, inspirujete se navzájem?

Inspirujeme se. Musím skautu složit poklonu, protože mají pěknou komunikaci. Řekl bych, že máme velmi přátelský vztah, protože se vždy podíváme, co udělali oni a je to i naopak. Tyto dvě organizace jsou v Čechách hodně důležité.

Máte potíže s tím nalákat k vám nové členy?

Záleží o jakou věkovou kategorii jde. V předškolním věku máme obrovský zájem, protože Sokol razí všestranný přístup. Tam máme hodiny hodně obsazené, stejně jako u mladšího a staršího žactva. Potenciál nám vázne u žen středního a vyššího věku a mužů. Ve středním věku jsou lidé ještě poměrně dost pracovně vytížení a nabídka aktivit je poměrně široká. U seniorů je to pak ještě úplně jinak.

Co si mám představit pod tím, když jezdíte na pravidelné semináře a workshopy do zahraničí téma všestrannost?

Původně jsem z gymnastiky. V rámci mého zaměření pedagoga, jelikož jsem vystudovaný tělocvikář, se mi poštěstilo dostat na studia do Dánska. Víc jak dva roky jsem strávil v Dánsku a přišel jsem tam ke skandinávskému pojetí ke gymnastice. Když jsem se vrátil, tak jsem začal na pozici ředitele školy uplatňovat moje poznatky.

Když se bavíme o všestrannosti a o tom, aby se tělo nejlépe vyvíjelo, tak mluvíme o tom, že potřebuje hodně vstupů a podnětů. Nechceme úzkou specializaci na jenom jeden sport. Snažíme se to propagovat i v zahraničí.

Čemu se může Martin Chlumský věnovat, když má volný čas?

Mám relativně málo volného času, ale když už nějaký mám, tak si rád jdu vyčistit hlavu. Jdu na lezeckou stěnu nebo si sednu do malého letadla a jdu se proletět nad krajinu. Ještě si také chodím zacvičit nebo jezdím na paddleboardu.

Kdo všechno tvoří světový svaz sokolstva? Kolik cvičenců a z kolika zemí se představilo na letošním vystoupení v pražském Edenu? Myslí si Martin Chlumský, že Sokol už nepůsobí jako archaická organizace a může zapůsobit na mladou generaci? Poslechněte si.

Talkshow Na place každou středu na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík